Článek
Na horských hřebenech bylo totiž teplo a pod nimi panovaly opravdu hluboké mrazy. Přitom různé nadmořské výšky nerozdělovala mlha, jak to obvykle při inverzích bývá.
„Neděje se to každý týden, ale stanice na horách měly neuvěřitelně velké rozdíly v teplotách. Stanice Jelení v Krušných horách ležící v nadmořské výšce 860 metrů nad mořem měla v úterý ve čtyři ráno minus patnáct stupňů a stanice Klínovec (1244 m) naměřila plus tři stupně,“ popisoval meteorolog z Šindelové na Sokolovsku Rudolf Kovařík.
Neobvyklá tlaková výše může způsobit bolesti hlavy
„Na Jezerní slati (1070 m) na Šumavě naměřili kolegové minus dvacet stupňů a na stanici na hřebeni Březníku (1170 m) tři stupně nad nulou,“ pokračoval meteorolog.
Zatímco první dvě stanice jsou od sebe vzdálené vzdušnou čarou zhruba dvacet kilometrů, šumavské pak jen asi deset kilometrů.
Třináctimetrové vlny, přívaly sněhu, vichr o rychlosti 144 km/h. Bouře Gloria pustoší Španělsko
„Jsou to neskutečné rozdíly teplot při tak malých vzdálenostech od sebe a minimálních rozdílech v nadmořské výšce. Když se tohle podaří jednou za zimu, tak si můžeme otevřít šampaňské,“ pokračoval Kovařík, podle kterého v dalších dnech podobné úkazy očekávat již nelze.
Další zajímavostí na úterním počasí je skutečnost, že na horách panovalo slunečné počasí. „Jedná se o zvláštní typ inverze, která není rozdělena mlhou,“ uzavřel Kovařík.