Článek
Evropu letos sužuje velké množství požárů. Podle údajů Evropského informačního systému o lesních požárech služby Copernicus (EFFIS) shořelo letos na území Evropské unie více než milion hektarů, což je nejvyšší číslo od roku 2006.
Téměř dvě třetiny zasažené plochy připadly na Pyrenejský poloostrov. Ve Španělsku prozatím shořelo tento rok 380 tisíc hektarů, v sousedním Portugalsku 260 tisíc hektarů. Jde o pátou největší spálenou plochu od roku 1961, kdy začalo systematické sledování, a zároveň o nejrozsáhlejší od roku 1985.
Ve 21. století došlo na Pyrenejském poloostrově k výraznému zlepšení preventivních opatření a zpřísnění trestů pro osoby odpovědné za zakládání požárů. V důsledku toho klesl roční průměr spálené půdy ve Španělsku na 80 tisíc hektarů a v Portugalsku na 50 tisíc hektarů. Letošní rozsah požárů byl zhruba pětinásobný.
Požáry si vyžádaly nejméně osm obětí, tisíce lidí musely být evakuovány a v několika oblastech byla zastavena železniční a silniční doprava. Včasné zásahy hasičských jednotek zabránily větší katastrofě.
Hlavní ohnisko letošních požárů na Pyrenejském poloostrově
K požárům došlo v době, kdy celé Středomoří zachvátila vlna veder, díky níž docházelo k významnému vysychání krajiny. Tato srpnová epizoda veder trvala ve Španělsku 16 dní a byla nejintenzivnější v historii měření.
Role klimatické změny
Podle nové analýzy organizace World Weather Attribution je podobně horké, suché a větrné počasí 40krát pravděpodobnější v důsledku klimatické změny. Zatímco v předindustriálně éře by se takové podmínky vyskytly jednou za 500 let, dnes je lze očekávat každých 15 let.
Vědci ve studii analyzovali takzvaný denní stupeň závažnosti, což je ukazatel, který zohledňuje teplotu, vlhkost, rychlost větru a déšť tak, aby odhadl potenciální intenzitu požáru a obtížnost jeho uhašení. Studie se zaměřila na deset nejintenzivnějších dnů v každém roce.
Analýza navíc ukázala, že letošní požáry byly na Pyrenejském poloostrově zhruba o 30 procent intenzivnější, než by byly bez vlivu klimatické změny. Zlepšené statistiky posledních let tak může v budoucnu zhatit oteplující se klima.
Muž bojující s požárem v severozápadním Španělsku
Podobné závěry přineslo i hodnocení požárů v Turecku, Řecku a na Kypru. Vědci v něm připisují klimatické změně až 22% nárůst intenzity a uvádějí, že meteorologické podmínky, které k nim vedly, jsou dnes desetkrát pravděpodobnější než v minulosti.
K riziku přispívají nejen klimatické změny, ale i sociální faktory. Ve Středomoří lidé opouštějí venkov a stárnoucí populace nechává ladem zemědělskou půdu, která zarůstá vegetací a stává se snadným palivem pro požáry.
Vědecké analýzy přitom naznačují, že podobné události se mohou stávat častějšími a intenzivnějšími. Pro budoucnost proto bude klíčové nejen posílení hasičských kapacit a prevence, ale především dlouhodobé řešení klimatické krize.
