Článek
Jsou to právě vysoké teploty, které stojí za zrychleným vývojem přírody. Sumu efektivních teplot nicméně nelze vnímat skrze hodnoty na teploměru.
„Pro biometeorology představuje spíše takový pomyslný spořicí ‚účet‘ přírody, kde se ukládá teplo,“ popsal sumu Český hydrometeorologický ústav.
Zároveň připomněl, že pro rostliny se jako mezní teplota pro jejich biologický vývoj uvádí 5 °C. Jestliže je tedy průměrná denní teplota nad touto hodnotou, rozdíl ukazuje, s jakým číslem za daný den se bude při výpočtu sumy efektivních teplot pracovat. Například při průměrné denní teplotě 8 °C by byla kladná odchylka 3 °C.
Suma je pak součet všech těchto průměrných daných teplot nad biologickým minimem.
K letošnímu 20. únoru meteorologové spočítali, že šlo na našem území o hodnoty mezi 15 a 75 °C. Při následném srovnání s dlouhodobými teplotními normály z let 1991 až 2020, konstatovali, že nynější hodnoty jsou o 10 až 40 stupňů Celsia nad normálem, což vysvětluje i současné uspíšení přírodních dějů a ukazuje, jak velký tepelný bonus mají rostliny a živočichové takříkajíc k dobru.
Nejvýraznější odchylky nezaznamenali jen na jižní Moravě či v Polabí, které patří mezi naše nejteplejší oblasti, ale průřezově ve většině regionů.
O neobvykle teplém počasí svědčí i absence sněhové pokrývky, která se udržuje pouze v polohách nad 1000 metrů, i zprávy klimatologů o pokračujícím trendu nejteplejších měsíců v historii měření, který souvisí s globální změnou klimatu.