Článek
Nová studie vedená výzkumníky z italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV) varuje, že Benátky, světoznámé italské město protkané vodními kanály, může být nejpozději do konce století bez účinné ochrany před extrémními projevy počasí. Bude tak častěji ohrožené ničivými povodněmi.
Studie kombinuje geodetická a topografická data s klimatickými projekcemi k posouzení dopadu změn hladiny moře na pobřeží a ostrovy laguny v nadcházejících desetiletích.
„Průzkum byl veden s cílem poskytnout informace o dalším možném vývoji vzestupu hladiny moře v Benátské laguně, abychom pochopili, jak by to mohlo ovlivnit jedno z nejznámějších měst na světě,“ uvedl Marco Anzidei z INGV, hlavní autor výzkumu.
Protipovodňová ochrana Benátek může být přetížena
Benátky mají bohatou historii povodní. Studie varuje, že při bouřích a přílivech by moře mohlo stále častěji překonat nový systém MoSE (česky Mojžíš), který v současnosti chrání město před nepříznivými vzestupy vodní hladiny.
Bariéry systému Mojžíš, který chrání město Benátky a Benátskou lagunu před povodněmi
Systém Mojžíš se za účelem zmírnění katastrofických záplav začal stavět v roce 2003 a dostavěn byl před pěti lety. Tato protipovodňová ochrana se skládá z elektromechanických bariér, které jsou schopny zvládnout rozdíly v hladině moře až tři metry.
Odborníci se však obávají o jeho dlouhodobou účinnost. Výzkum naznačuje, že jeho kapacita by mohla být již brzy překročena. Podle vědců za to může stoupání hladiny moře způsobené změnami klimatu a také klesání podloží staveb, takzvaná subsidence.
Vliv klimatické změny a subsidence
Vědci poukazují, že podle odhadů IPCC se bude hladina moře bude zvedat o čtyři až deset milimetrů ročně v závislosti na množství emisí oxidu uhličitého. Při zvýšení hladiny moře během bouří by Mojžíš mohl přestat chránit Benátky nejpozději kolem roku 2100 nebo případně již kolem roku 2030 v případě nejhoršího scénáře IPCC.
Subsidence, která dnes dosahuje hodnot až sedm milimetrů za rok, bude hrát klíčovou roli v tom, jak růst hladiny moře bude podle predikcí působit na různé části Benátské laguny. Nižší oblasti laguny proto budou více vystaveny riziku záplav, což by mělo zásadní důsledky pro pobřežní infrastrukturu a hospodářské činnosti.
Historické důkazy o zaplavení půdy v důsledku subsidence na ostrově Madonna del Monte
Kvůli menšímu poklesu je méně ohrožený právě hlavní ostrov, kde se nachází historické centrum Benátek. Katastrofálnější dopady naopak vědci očekávají na město Chioggia na jihu laguny či na oblast, kde se nachází benátské letiště. V této oblasti by do roku 2150 mohly skončit pod vodou až tři čtvrtiny území.
Do roku 2150 každopádně hrozí zaplavení velké části ostrovů a území v Benátské laguně. V příznivém scénáři emisí by to bylo 112 kilometrů čtverečních, v tom nepříznivém pak o 27 kilometrů čtverečních více. Při nepříznivém počasí by pak bylo pod vodou 65 procent území.
Pouze odpovědným a vědomým řízením bude možné zachovat město, jeho obyvatelstvo a jedinečné kulturní dědictví před následky očekávaného vzestupu hladiny moře v nadcházejících desetiletích.
Vzhledem k tomu, že změna klimatu stále mění podobu světového pobřeží, je budoucnost Benátek jako města na vodě nejistá. Očekávané scénáře zdůrazňují potřebu místních komunit zlepšit plány na ochranu proti povodním, aby zmírnily jejich následky v Benátkách, které jsou zapsány na seznamu UNESCO, a jsou v jedinečné ekologické oblasti jejich laguny.
„Nastíněné scénáře naznačují, že je nutné co nejdříve provést aktualizace územního plánování a plánů rizik ze strany politických činitelů a místních úřadů s konkrétními opatřeními na ochranu Benátek a jejich laguny. Pouze odpovědným a vědomým řízením bude možné zachovat město, jeho obyvatelstvo a jedinečné kulturní dědictví před následky očekávaného vzestupu hladiny moře v nadcházejících desetiletích,“ dodal Marco Anzidei.
