2024: Nejteplejší v historii. Přinesl rekordy i extrémní projevy počasí

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) byl rok 2024 doposud nejteplejším ve 175leté historii měření, a překonal tak původní rekord, který stanovil předešlý rok 2023. Globální průměrná teplota byla o zhruba 1,55 stupně Celsia vyšší v porovnání s předindustriálním obdobím 1850–1900. Hodnota tak poprvé překročila limit pro globální oteplení o 1,5 stupně, který Pařížská dohoda deklaruje jako hranici, jež by neměla být dlouhodoběji překračována.

Globální průměrnou teplotu v absolutním čísle WMO nezveřejňuje, protože ve světovém měřítku má právě její nárůst mnohem větší vypovídající hodnotu. I u něj však počítá s možnou statistickou chybou, která může dosahovat ±0,13 stupně.

„Oteplení o více než 1,5 °C v jednom roce oproti předindustriální éře sice neznamená, že dlouhodobé teplotní cíle Pařížské dohody jsou nedosažitelné, ale je to varovný signál, že zvyšujeme rizika pro naše životy, ekonomiku a planetu,“ uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová.

Globální oteplování naší planety je v současné době velmi rychlé. Každý jednotlivý rok z poslední dekády (2015–2024) byl samostatně jedním z deseti nejteplejších roků v historii instrumentálního měření.

Zpráva WMO připisuje tento dramaticky nárůst globální teploty z velké části lidským aktivitám, především pak spalování fosilních paliv. Koncentrace skleníkových plynů oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného jsou na nejvyšší hodnotě za posledních 800 tisíc let.

„Naše planeta vysílá další nouzové signály. Nová zpráva WMO poukazuje, že dlouhodobý cíl udržet průměrné oteplování planety pod 1,5 stupně Celsia je stále možný. Lídři musí zvýšit úsilí o jeho dosažení využíváním výhod levných a čistých obnovitelných zdrojů energie pro své obyvatele a ekonomiky,“ napsal na svůj X účet generální tajemník OSN António Guterres.

Loňský rok však byl na globální úrovni rekordně teplý i s přispěním dalších doplňujících faktorů. Neobvykle velký teplotní skok pravděpodobně ovlivnily změny ve slunečním cyklu, silné sopečné erupce, pokles ochlazujících aerosolů, a především meteorologický jev zvaný El Niňo, který trval od června 2023 do prosince 2024. Ten je spojen s vyššími povrchovými teplotami ve východní části tropického Tichého oceánu, má však vliv na celosvětové klima.

Se současnou klimatickou změnou jsou mimo jiné spojené také změny teploty světových oceánů. Rychlost jejich oteplování za poslední dvě dekády, tedy v letech 2005–2024, je více než dvojnásobná oproti podstatně delšímu období 1960–2005. Světové oceány jsou rovněž ohroženy nadměrným okyselováním.

Zpráva WMO poukazuje na fakt, že procesy, které dnes v oceánech probíhají, vedou k poškozování mořských ekosystémů, ztrátě biologické rozmanitosti a snížení schopnosti oceánů dál vázat uhlík. Jsou to nevratné změny v časovém měřítku od jednoho století až do jednoho tisíciletí. Oteplování oceánů navíc bude pokračovat přinejmenším po zbytek 21. století, a to i v případě scénářů s nízkými emisemi uhlíku.

Rychlé změny jsou patrné také ve snižujícím se rozsahu pevninských ledovců a mořského ledu, především v Evropě a Arktidě, kde pravidelně dochází k překonávání rekordů jejich nejnižší rozlohy. Tání ledovců má rovněž neblahý vliv na hladinu světových oceánů, která byla v roce 2024 nejvyšší od počátku satelitních záznamů v roce 1993.

Globální oteplování přispívá i k extrémnějším projevům počasí, jako jsou tropické cyklóny, povodně a epizody sucha. Zpráva uvádí, že extrémní projevy počasí vedly k nejvyššímu počtu vysídlených osob za posledních 16 let, přispěly ke zhoršení potravinové krize a způsobily obrovské ekonomické ztráty. Jen v roce 2024 došlo k nejméně 151 „bezprecedentním“ extrémním meteorologickým událostem.

„Údaje za rok 2024 ukazují, že naše oceány se nadále oteplovaly a hladina moří nadále stoupala. Zmrzlé části zemského povrchu, známé jako kryosféra, tají alarmujícím tempem a extrémní počasí má i nadále ničivé dopady po celém světě,“ uvedla Celeste Saulová.

Varování ve zprávě přicházejí v době, kdy prezident Spojených států Donald Trump a jeho administrativa vydávají řadu opatření ke snížení klimatických závazků a zpochybňují klimatickou vědu.

Podle Reuters například americká armáda ruší vědecké studie, které se týkají klimatu a jeho změn. USA jsou v současnosti po Číně druhým největším znečišťovatelem ovzduší na světě. Trumpovy kroky vyvolávají obavy, že kvůli nim budou mít méně ambiciózní cíle také ostatní země.

„Věda je nezpochybnitelná. Pokusy skrývat klimatickou vědu před veřejností nezabrání tomu, abychom pocítili hrozivé dopady klimatických změn,“ uvedla Brenda Ekwurzelová z neziskové organizace Union of Concerned Scientists.