Článek
Čertovu brázdu mezi Sázavou a Chotouní měl podle legendy vyorat sv. Prokop s čertem zapřaženým v pluhu, nicméně jasná archeologická interpretace jejího původu stále chybí.
„Na úbočí Lipské hory zřejmě stával více než 5,5 kilometru dlouhý val,“ uvedl vedoucí oddělení informatiky na 1. LF UK Čestmír Štuka, který v rámci objevu spojil síly s archeologem ze Středočeského muzea v Roztokách u Prahy Petrem Novým.
Několik teorií
Teorií o původu Čertovy brázdy vzniklo několik. V posledních desetiletích se nejvíce diskutovalo o tom, že mohla být pozůstatkem dálkové cesty.
Štuka, který se kromě moderních technologií zajímá i o historii, si ale všiml, že legendární brázda nepůsobí jednolitě. Po většinu trasy mezi Sázavou a Chotouní sice respektuje při průchodu krajinou místní terén a tvaruje se podle něj, avšak od Lipské hory k Chotouni je její trasa najednou „podezřele přímá“.
Dítě pohřbené v mohyle nedaleko Řípu patřilo před 6000 lety ke společenské elitě
Svá zjištění prezentoval Štuka na konferenci o starých cestách, kde se seznámil s archeologem Novým. „Ve shodě s tehdejším přesvědčením jsem se stále domníval, že Čertova brázda byla cesta. Petr Nový však s touto interpretací nesouhlasil. Spojili jsme proto síly, abychom to prozkoumali,“ uvedl Štuka.
Rozhodující roli sehrála dostupnost dat dálkového průzkumu, zejména lidaru (Light Detection And Ranging). „Lidar archeologové využívají k objevování zaniklých struktur, v terénu často skoro neviditelných,“ vysvětlil Nový.
Zvláštní hroby, šperky, mince. Archeologové si z okolí chystané D1 odvezli přes tisíc beden
Na digitálním modelu terénu pořízeném lidarem je linie vyvýšeného terénu vidět nejen mezi Chotouní a Lipany, ale také na jižním svahu Lipské hory, kde se průběh Čertovy brázdy dříve ani nepředpokládal.
Vědci skutečně objevili pozůstatky valu
Zjištěné poznatky se oba vědci vydali ověřit přímo do terénu. „Zrakem je dnes elevace v terénu téměř neviditelná. Staletí smazala všechny stopy. Uvidíte ji, až když víte, co hledat,“ poznamenal Štuka s tím, že rozoraný val má dnes výšku v průměru asi půl metru a šířku zhruba 40 metrů.
Hypotézu, že se jedná o pozůstatek dávné, uměle vybudované překážky, podpořil objev na jižním konci linie v zalesněné rokli u Vitic, kde odborníci nalezli zbytky původního valu.
Porostové příznaky a georadarové snímání ukázaly podzemní zbytky stavby. Na základě těchto zjištění lze vyslovit hypotézu o charakteru původní stavby.
„Někdy, nejspíš v raném středověku nebo dříve, zde postavili mohutný, pět kilometrů dlouhý a několik metrů vysoký liniový val s příkopy po obou stranách. Nejspíš sloužil pro kontrolu důležitých západovýchodních cest a také jako symbol moci. Postavit v takové délce takto přímou stavbu vyžadovalo perfektní organizaci a inženýrskou zdatnost,“ konstatoval Štuka.
V souvislosti s průzkumem je podle výzkumníků možné, že podobný útvar mohl být i na nedalekém úbočí Oškobrhu u Libice nad Cidlinou. Jinak se ale podle nich zdá, že objev nemá na našem území obdobu. Podobné stavby totiž najdeme spíše v Německu či Velké Británii.
Archeologové rozluštili záhadu Stonehenge. Odhalili, odkud obří kameny pocházejí
Oba vědci se shodují, že pro další závěry je nyní zapotřebí stavbu datovat pomocí archeologických vykopávek. Přesnější datace tak podle Nového nebude možná bez „kopnutí do země“.
„Pokud budeme mít velké štěstí, tak se při tom najdou i nějaké archeologické nálezy, které pomohou útvar přesněji datovat,“ uzavřel archeolog.