Článek
Výzkumníci z Bordeaux analyzují tucet lahví této drahocenné tekutiny, které se na Zemi vrátily v lednu po ročním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Mimo Zemi pobyly spolu s 320 šlahouny vinné révy odrůd Merlot a Cabernet Sauvignon. Cílem dlouhodobého výzkumu je v náročných podmínkách pozemským rostlinám pomoci být odolnější vůči změnám klimatu a nemocem a lépe porozumět stárnutí, fermentaci a perlivosti vína.
V březnu mělo 12 znalců jedinečnou příležitost jedno z takových vesmírných vín ochutnat. Spolu se stejným vínem, které ale zůstalo celou dobu na Zemi, tak učinili během slepé ochutnávky. „Mám slzy na krajíčku,” dojal se při otvírání lahví Nicolas Gaume, který je šéfem a spoluzakladatelem společnosti Space Cargo Unlimited. Právě ta experiment zajistila. „Když víno vystavíte, když buňky a rostliny vystavíte prostředí bez gravitace ... vytvoříte na jakýkoliv živý druh neuvěřitelnou zátěž,” vysvětlil agentuře AP Gaume.
Měsíčně deset tisíc dolarů a ubytování zdarma. Kalifornské vinařství láká na práci snů
Znalkyně vína a přispěvatelka časopisu The Decanter Jane Ansonová se domnívá, že víno, které zůstalo na Zemi, chutnalo „o něco mlaději než to z vesmíru”. Chemická a biologická analýza procesu stárnutí u vína by vědcům mohla odhalit způsob, jak uměle nechat zestárnout víno, uvedl biolog Michael Lebert z Erlangensko-norimberské univerzity.
Odřezky vinné révy nejenom všechny cestu do vesmíru přežily, ale také rostly rychleji než réva na Zemi. A to i přesto, že měly limitovaný přísun vody a světla. Zatím je ale brzy na to, aby vědci dokázali určit, jak a proč k tomu došlo. Až na to přijdou, mohlo by jim to pomoci vypěstovat odolnější révu na Zemi – a tím připravit podmínky pro pěstování hroznů a výrobu vína ve vesmíru, domnívá se Lebert. „Hrozny jsou pro astronauty navíc velmi zdravé,” doplnil.
Rozdíl nebylo snadné poznat
Finance na ambiciózní projekt poskytli soukromí investoři, i když celkové náklady nebyly zveřejněny. Pro průměrného pozemšťana tak zůstává hlavní otázka: Jak vesmírné víno chutnalo?
„Pro mě nebylo jednoduché rozdíl mezi pozemským a kosmickým vínem určit,” uvádí agronom Franck Dubourdieu z Bordeaux, který je odborníkem na víno a jeho výrobu. Výzkumníci uvedli, že názory všech 12 panelistů se lišily. Někteří pozorovali odlesky tmavě oranžové barvy, dalším víno připomínalo vůni vydělané kůže či vyhasínajících uhlíků.
„To které zůstalo na Zemi, podle mě bylo stále trochu zavřenější a o trochu mladší, mělo víc tříslovin. A to, které bylo ve vesmíru, tam tříslovina povolila a do popředí vystoupily spíše květinové vůně,” uvedla Ansonová. Ať už se vína proletěla vesmírem, nebo strávila stejnou dobu v chladném sklípku, „obě byla krásná,” uzavírá znalkyně.