Článek
Letos v Hostíně a jeho okolí roste chřest na zhruba 150 hektarech půdy, což je asi o 20 hektarů více než v loňském roce. „Ale výnosově na tom budeme níž, protože jsme některá pole předělali na zelený chřest," uvedl Šafář. Zelený chřest má nižší výnos, ale je o něj stále větší zájem.
Chřest má dva základní druhy - bílý a zelený. Rozdíl mezi nimi je ve způsobu pěstování - bílý vyrůstá z takzvaných hrobů pod plachtami bez přístupu světla. Zelený dorůstá na světle, proto v něm na rozdíl od bílého probíhá fotosyntéza a obsahuje zelené barvivo chlorofyl.
Sklizeň je třeba dobře načasovat, protože roste rychle - za den průměrně o osm centimetrů. Nejefektivnější je ruční sklizeň. Mechanická sklizeň nedokáže udržet kvalitu plodiny. Po sklizení je třeba chřest co nejdříve zchladit, aby nezhořkl. Chladí se pomocí vody o teplotě jeden stupeň Celsia. Poté se třídí podle kvality, na speciální lince. Kamera na ní chřest vyfotí a pozná, do kterého kastlíku má chřest spadnout. Do 48 hodin od sklizně odjíždí chřest k zákazníkům.
Lidé si pro chřest i jezdí
Zákazníci do Hostína však často jezdí sami. Každý den si tam totiž mohou koupit čerstvý chřest sami přímo od producentů a vyhnou se tak přirážce dalších přeprodejců. Zatím se v Hostíně prodává jen bílý chřest, za týden až dva přijde řada opět i na ten zelený.
Český chřest byl v historii slavný, dodával se například na císařský dvůr ve Vídni, do Německa či do Říma. Poslední chřest v Československu byl coby "buržoazní zelenina" zaorán v roce 1955. Znovu pěstovat plodinu na Mělnicku začali v 90. letech minulého století Nizozemci, krachující firmu ale v roce 2012 zakoupili čeští majitelé a založili společnost Český chřest.