Článek
„Až potom, co jsem vyhrál několik mezinárodních soutěží a prodal fotky na výstavách, jsem si uvědomil, že se lidem moje obrázky líbí a že bych tím dokázal uživit svoji rodinu,“ vyprávěl Právu Radim Schreiber. Jeho práci v Praze od 5. prosince představuje výstava Magické světlušky v galerii Českého rozhlasu, která je přístupná každý čtvrtek odpoledne do 2. ledna.
Část výtěžku z prodeje fotografií půjde Nadačnímu fondu Českého rozhlasu Světluška, který pomáhá nevidomým.
Světlušky ho okouzlily hlavně svou schopností svítit. „Je to taková super vlastnost, velice jedinečná a krásná. Začal jsem je fotit, protože jsem chtěl vidět z blízka, jak svítí,“ svěřil se umělec, který žije v Iowě a do Česka se vrací téměř každý rok.
Za oceán odešel studovat jazyk, potom se zamiloval. S manželkou, Mexičankou, vychovává sedmiletého syna.
Radim Schreiber propadl světluškám. Fotí je profesionálně a teď má výstavu v Praze.
Než vyrazí na výpravu s fotoaparátem, doma se pořádně namaže krémem proti obtížným komárům a sviluškám, oblékne se do dlouhých rukávů a kalhot. Dům opouští před západem slunce, většinou na kole.
Až dva tisíce druhů světlušek
„Nejdřív fotím světlušky zblízka, hned jak se objeví po západu slunce. Asi po dvaceti minutách, když už na ně nevidím, začnu fotit v krajinkách,“ líčí. Většinou pracuje do půlnoci, ale pokud brouci stále září, tak i déle.
„Přijedu zpátky domů a dám si pořádnou sprchu, abych smyl svilušky a pot,“ dodává Radim, který si v lese mezi pomalu světélkujícími světluškami připadá jako v pohádce. Nepoužívá blesk, aby je neoslnil, a nezastínil tak jejich svit. Přehled o tom, kolik udělal fotek, ztratil už dávno. Odhaduje více než sto tisíc. Natáčí také videa.
Pán lesa za 50 let zameškal jen dva dny
Nejvíc obrázků pochází právě z Iowy. Mezi jeho nejoblíbenější místa patří Kouřové hory a Pensylvánie. Fotil na Taiwanu, v Thajsku, Malajsii i Japonsku. „V Malajsii jsem fotil světlušku asi deset centimetrů dlouhou, co nelétá,“ vzpomíná Radim, vítěz několika mezinárodních fotografických soutěží, kterého teď láká Amazonie.
Připouští, že vůbec neměl tušení, že existují dva tisíce druhů světlušek. Mají různé barvy od svítivě zelené až po oranžovou, různé signály a někdy se liší jejich podoba ve dne a v noci.
„Také mě překvapilo, že každý druh u mě vyvolává jiné pocity. Někdy světlušky blikají velice rychle a vypadá to jako na Vánoce a někdy svítí moc pomalu, což je více uklidňující,“ svěřil se s tím, že v Iowě poletuje asi 170 druhů světlušek, kdežto v ČR jenom tři.