Vařil pět dní v kuse a měl halucinace. Po dni odpočinku ještě dva dny pekl

Fisher žije v Japonsku, kde ve městě Macue provozuje irskou restauraci Kyojin Stewhouse, od roku 2008. „Jsem hrdý na to, že pocházím z Irska, a rád sdílím naši kulturu. Prostřednictvím jídla jsem spojený s domovem,“ svěřil se Guinnessově knize rekordů čerstvý rekordman.

Ačkoliv se svým podnikem sklízel úspěch, během koronavirové pandemie se dostal do problémů. „Byl jsem na mizině a zcela mě to položilo. Tak dlouho jsem tvrdě pracoval, jen abych se vzdal veškerých úspor, platu a ještě si musel vzít půjčku. A to bez záruky, že se věci dají zase do pořádku,“ řekl.

Vymanit se z negativních pocitů se mu ale nedařilo ani navzdory následnému uvolnění protipandemických opatření. Právě pokoření světového rekordu mělo podle Fisherových slov sloužit jako jakési východisko k lepším zítřkům. „Lata (Tondonová) a Hilda (Basseyová) mi byly inspirací,“ poukázal na předešlé držitelky rekordů.

Náročné prý nebylo jen samotné vaření a pečení, ale i příprava na pokus o přepsání rekordu. A to především ve smyslu spotřeby jídla, které připravil. „Všechno musí sníst lidé. Můj pokus mohl být úspěšný pouze tehdy, že za mnou budou lidé v Macue stát a tuto výzvu podpoří,“ uvedl Fisher.

Při vaření se pak potýkal především s bolestí zad, únavou a ospalostí. „Během tohoto kuchařského maratonu jsem ručně oloupal 300 kg brambor. První dny jsem se na to těšil, protože jsem se u toho mohl posadit,“ sdělil irský šéfkuchař.

„Ke konci se mě ale začala zmocňovat únava a při loupání pro mě bylo stále obtížnější zůstat bdělý. Rytmus loupání mě hypnotizoval. Předposlední den jsem měl i jednu halucinaci. V jeden moment jsem se otočil a požádal, aby mně někdo něco podal, jako to dělám obvykle. Pak jsem si ale uvědomil, že tam nikdo není,“ dodal.

„Dostal jsem se ale do bodu, kdy jsem to nemohl vzdát. Reprezentoval jsem sám sebe, rodinu, irskou kuchyni a prostřednictvím těchto pokusů jsem sdílel náš příběh. A jak šel čas, lidé v Macue mě stále více podporovali. Jako kdyby mě tato komunita vzdálená devět tisíc kilometrů od mého domova adoptovala. Nebyla jiná možnost než vytrvat,“ líčil Fisher.

Během 119 hodin a 57 minut nepřetržitého vaření a 47 hodin a 21 minut nepřetržitého pečení (mezi vařením a pečením si vzal pouhý den na odpočinek) nakonec připravil 357 kg chleba a 590 kg všemožných pokrmů - konkrétně 3360 porcí sestávajících z 32 receptů.

Dosavadní držitelkou rekordu v nejdelším nepřetržitém vaření byla od května letošního roku nigerijská šéfkuchařka Hilda Basseyová s 93 hodinami a 11 minutami.

Celkem sice vařila 100 hodin v kuse, z konečného součtu jí ale nakonec bylo odečteno téměř sedm hodin, neboť si omylem vzala delší čas na jednu z přestávek na odpočinek. Během vaření jsou povoleny pouze pětiminutové přestávky každou hodinu či jejich ekvivalent přepočítaný po více hodinách práce bez odpočinku.

Co se týče pečení, předchozí rekordmankou byla Američanka Wendy Sandnerová, která pokrmy připravovala po dobu 31 hodin a 16 minut.