Článek
O netradiční výrobu vína se v podniku s názvem Al Paradiso di Frassina stará bývalý právník z Milána Giancarlo Cignozzi, který vinařství založil na opuštěném pozemku o rozloze asi 40 tisíc metrů čtverečních v roce 2000.
Cignozzi se stal pravděpodobně prvním vinařem, jenž začal studovat příznivé účinky zvukových frekvencí na rostliny. Nejprve vinné révě pouštěl nejrůznější druhy hudby, v roce 2002 ho však s nabídkou spolupráce kontaktovala univerzita z Florencie. Oddělení rostlinné neurobiologie tehdy rozhodlo, že nejlepší bude pouštět rostlinám pouze jednoho interpreta. A vzhledem k tomu, že Mozart skládal hudbu ve frekvenci okolo 432 Hz, kterou odborníci označili za ideální, na Cignozziho vinicích od té doby jinou hudbu neuslyšíte.
Experiment podpořil i Amar Bose
V počátcích experimentu využíval nadšený vinař pouze 12 levných reproduktorů, které umístil kolem vinice. V roce 2006 však myšlenku podpořil i významný odborník na zvuk a zakladatel společnosti Bose Corporation Amar Bose, jenž projekt zasponzoroval a Cignozzimu daroval 86 kvalitních reproduktorů.
„Degustátoři se mě často ptají, jak mohou poznat, že je ve víně kus Mozarta. Moje odpověď je prostá, vždycky říkám, že nelze přiložit sklenici s vínem k uchu a očekávat, že uslyší Mozartovy melodie. Je nutné si uvědomit, že Mozartova hudba révě napomáhá, aby byla v době růstu zdravá,“ popisuje Cignozzi.
Dříve se mu smáli, nakonec změnili názor
Městečko Montalcino je tradičním místem pro výrobu vína. „Když s tím Carlo Cignozzi začínal, lidé se mu tady smáli. Po letech však změnili názor,“ řekl tamní agronom a enolog Federico Ricci. Cignozziho vinice jsou malé, polovinu z produkce prodá do Spojených států, zbytek putuje do severní a východní Evropy.
Některé předběžné studie z univerzity ve Florencii již prokázaly, že hudba má vliv na zdravý růst listů či bohatší intenzitu aromatických látek. Vědci však tvrdí, že než budou deklarovány jasné závěry, jsou potřeba ještě další studie.