Hlavní obsah

V Praze vzniká originální nástroj podle da Vinciho skici

Praha

Finský stavitel cembal Jukka Ollikka dokončuje v Praze originální nástroj omniverk, při jehož konstrukci využil nápad Leonarda da Vinci. Klavírista Aki Rissaen z Finska na něm 17. října v koncertním sále Pražské konzervatoře zahraje vlastní skladby, které pro něj píše.

Foto: Rachot/Štěpán Rückl

Dokončovaný omniwerk s pásem nahrazujícím nekonečný smyčec

Článek

Omniwerk na první pohled připomíná cembalo se dvěma manuály. Spodní slouží ke hře na barokní klávesovou loutnu lautenwerk, kterou měl v oblibě Johann Sebastian Bach. Horním manuálem se pak hraje na struny, jejichž zvuk vyluzuje nekonečný smyčec. Klasický smyčec nahrazuje pás, který rozeznívá ty struny, které se k němu přitisknou po zmáčknutí příslušné klapky. Jde o violu organistu, kterou vymyslel Leonardo da Vinci. Její nákres je v knize Codex Atlanticus. Snahou bylo, aby jeden člověk mohl ovládat plný rozsah oktáv sám. Smyčcové nástroje mají vzhledem k potřebě rozdílné délky a síly strun omezený rozsah. Viola organista měla umožnit jedinému hráči využívat rozsah několika oktáv.

Foto: Rachot/Štěpán Rückl

Dokončovaný omniwerk s pásem nahrazujícím nekonečný smyčec

Da Vinci vyřešil hlavní problém tím, že se při zvednutí struny po jejím přitisknutí k nekonečnému smyčci nemění výška tónu. Jím vymyšlený mechanismus zajišťuje, že se struna pohybuje po trojúhelníkové trajektorii a napětí ani délka se nemění. Violu organista postavil podle da Vinciho kresby polský pianista a stavitel nástrojů Sławomir Zubrzycki. Jukka Ollikka však violu organistu zdokonalil, když nahradil kruhový smyčec z koňských žíní plastovým pásem poháněným elektromotorem.

Ollikka vylepšil nejen samotnou violu organistu, ale také její kombinaci s klávesovou barokní loutnou. Původně se na stejné struny, které se zvedaly, také drnkalo. „To však nebylo optimální, a proto jsem použil dvě řady strun nad sebou,“ prozradil stavitel nástrojů. Dolním manuálem se ovládá lautenwerk, horním pak viola organista. „Oba manuály však lze jako u varhan nebo dvoumanuálových cembal spřáhnout,“ dodal.

Foto: Rachot

Jukka Ollikka

Ozvučná deska je vyrobena ze smrku ze Švýcarska. „Je ohromně drahá, dělá se ze starých vzrostlých vysokohorských smrků, které se vynášejí vrtulníkem,“ řekl Ollikka. Tělo nástroje je z topolu. Aby dřevo uneslo tah strun, je na sebe nalepeno několik vrstev topolové překližky.

Fin si nástroj nejen sám zhotovil ze dřeva, ale také vyfrézoval všechny kovové mechanismy, které zvedají struny. Dokonce si uvinul pružinky a struny. „Jakmile jsem uvinul první, ukázalo se, že je lepší než ty od společnosti D'Addario.“ K výrobě využívá stroje ze zkrachovalé továrny na kuchyně Koryna. „Používám vlasce a transformátorový drát,“ doplnil s tím, že vyrábí i struny opletené hedvábím.

Jeho omniwerk není první, ale originál už neexistuje a kopie v Belgii podle něj byla velmi nedokonalá.

Zachránili varhany, na které hrál Jakub Jan Ryba

Kultura

Výběr článků

Načítám