Článek
Jak usměvavý muž, který sám sebe označuje za paliče, zdůrazňuje, podařilo se mu na novém systému využít všechny zkušenosti nabyté za roky práce v palírně. Ta byla založena v roce 1998 jako pěstitelská pálenice, místo, kam ovoce vozí drobní pěstitelé s tím, že získaný alkohol nesmí dále prodávat. O tři roky později Radlík získal i koncesi na ovocný lihovar, profesionální provoz, který – přísně sledovaný celníky – může pálenku dodávat na trh.
„Na začátku jsme měli starobylý systém o dvou kotlech, pálit se ale dá i v jednom, destilace pak probíhá v jediném kroku. Oba systémy mají svoje výhody a nevýhody, jednokotlový je rychlý, ekonomičtější, umí pálenku lépe vyčistit, dva kotle zase zachovají více ovocného aroma. My jsme oba systémy zkombinovali a Kovoděl Janča vyrobil podle našeho návrhu destilační kolonu,“ vysvětluje Kutina, když ochutnává pálené mirabelky.
Revoluce v pálení
„To je největší výhoda – v průběhu výroby mohu ochutnávat a rozhodnout se, jak budu destilovat, jestli na koloně patro přidám, nebo uberu. Když chci, pálím třeba dvakrát, ale také pětkrát. Díky tomu dokážu destilát dokonale vyčistit, zbavit ho třeba špatných dochutí,“ dodává destilatér.
Ovoce od malopěstitelů se třídí už na dvoře palírny.
Vedle měděných kotlů zapojených do kolony stojí samostatný, stolitrový, kterému Kutina pro jeho velikost říká miminko: „Děláme na něm speciality, například z malin.“
Splněným snem je pro něj i řízení teploty počítačem. Kotle se ohřívají infrazářiči. „To už je ale finále celého pálení, důležitá je také příprava kvasu, používáme asi jako jediní u nás vinifikátor, kde si kvašení řídíme podle toho, jak potřebujeme,“ říká Zdeněk Musil, majitel lihovaru, o přístroji, v němž vinaři nechávají vymacerovat několik dní hlavně modré odrůdy révy.
Jak Kutina tvrdí, pro něj je jednou z nočních můr vysoká teplota, kdy hrozí, že se kvas zcela zničí. „Na vinifikátoru si nastavím teplotu, jakou potřebuji, navíc mohu kvas udržovat v dokonalé kondici třeba dva měsíce, než na něj přijde řada na pálení.“
Alkohol se nekazí
Pálenice zpracovává mnoho druhů ovoce. Třeba i z pozapomenuté kdoule, kterou Kamil Kutina viděl u své babičky, když si ji vkládala mezi oblečení, aby bylo voňavé, vyrábí kdoulovici. Radlík je ale proslavený především svou vínovicí.
„Vyzkoušený a oblíbený máme muškát. Pak děláme kombinaci několika odrůd révy, je tam samozřejmě muškát a dvě další, ty jsou tajné,“ říká nadšeně palírník s tím, že s ní už mnohokrát vyhráli i mezinárodní soutěže.
Tady zrají lihoviny.
„Všechny pálenky z nové provozovny jsou úspěšné. Na výstavě Flora Košt Olomouc jsme získali čtyřikrát ocenění za nejlepší kolekci destilátů,“ říká Kamil, který je u pálení stále přítomný. Když si nedávno komplikovaně zlomil nohu, jezdil ke kotlům na vozíku.
„Novou palírnu jsme budovali dva roky, počítače v ní hrají důležitou roli, ale pořád jsme rukodělný, řemeslný lihovar. Ve starém byly produkty určené k přímému prodeji pro nás jen hobby, hlavně kvůli tomu, že jsme jich vyráběli málo. Po úspěších na soutěžích jsme si řekli, že pálenky nabídneme ve velkém i restauracím. Jen ty nám pomohou dostat je do úrovně prestižních, ušlechtilých destilátů tak, jak to chceme,“ říká Zdeněk Musil.
Ceny pro nejlepší bary na světě jsou rozdány, pro Čechy jsou ale daleko
Plány jim překazila koronavirová krize, ale majitel tvrdí: „Alkohol se nekazí, počkáme, až bude lépe!“ Zájemci budou moct plně využít třeba i návštěvnický okruh, kde z galerie uvidí pálení na nové koloně, v místnosti pod střechou pak dřevěné sudy, kde zrají lihoviny nejvyšší kategorie, a v degustační místnosti ochutnají vybrané vzorky z designových lahví.
„Lahve mají nový, unikátní design, trochu podle nás připomínají ženské tělo, a také vinětu, kde je silueta pálenice i s věží, kterou plánujeme proměnit ve vyhlídku,“ říká Jakub Musil z marketingového oddělení palírny s tím, že nejdůležitější je zachovat si svou otevřenost, aby si každý mohl zkontrolovat, jak jejich oceňované lihoviny vznikají.
Může se vám hodit na Firmy.cz: