V celé zemi je nás celkem pět, směje se vinař z netradičních končin

Jak dlouhá je historie výroby vína v Namibii?

Historie vína v Namibii sahá až do konce 19. století, kdy němečtí katoličtí kněží začali s vinařstvím v Klein Windhoeku. Byli vyhlášení svým brandweinem, který vyráběl bratr Morgenschweiß. Ovšem před svou smrtí bohužel nikomu neposkytl recept, a tak se další kněží namísto výroby vína soustředili na školu, kterou postavili na stejném pozemku. To samozřejmě vedlo k úpadku jejich vinice. Místo je nyní známé jako škola St. Pauls ve Windhoeku.

A v regionu Otjozondjupa, kde se nachází vaše vinařství?

První vinice v údolí Otavi vznikla v roce 1990 a patřila mým rodičům. K myšlence tehdy mého otce přivedl jeden z jeho dobrých kamarádů, jenž působí ve vinařském průmyslu v Jihoafrické republice. Vinice se jmenuje Thonningii Wynkelder a nyní ji otec provozuje společně s mojí sestrou.

Co se týče našeho vinařství, to bylo založeno v říjnu 2014. V současné době máme 4,8 hektaru vinic, z nichž čtyři hektary jsou určeny výhradně na výrobu vína a zbývajících 0,8 hektaru jsou stolní hrozny. Naše roční produkce činí přibližně 7500 lahví.

Pro srovnání, jak velká je největší produkce v Namibii?

Největší produkce v Namibii je pravděpodobně ve vinařství Neuras na jihu země, která produkuje asi 10 000 lahví ročně. Berte v potaz, že žádné namibijské vinařství nedisponuje více než 10 hektary vinic. V celé Namibii tak máme méně než 50 hektarů vinic.

Kolik vinařství se tedy v zemi nachází?

Včetně nás je v Namibii celkem pět vinařství. Jedno je na jihu - v regionu Hardas, jedno v Omaruru – severně od Windhoeku, další nedaleko Tsumebu a zbylé dvě, tedy to naše a vinařství mého otce, v údolí Otavi.

Asi se tedy shodneme, že výroba vína v Namibii je poměrně unikátní záležitostí. Jsou důvodem klimatické podmínky? Jak s nimi bojujete?

Výroba vína v Namibii je velmi odlišná od Jihoafrické republiky kvůli našemu aridnímu podnebí. Máme krátké suché zimy a léta s dešti. Zejména v části, kde se nacházíme, jsme silně závislí na zavlažování po zimním období, kdy vinice odpočívají. Zdrojem vody pro systém kapkové závlahy je vrtná studna, která je solárně poháněná a nachází se přibližně 40-45 metrů pod povrchem země.

Během zimy potřebují naše révy jisté úpravy. Ideální rozdíl teplot během dne by měl být zhruba 10 až 15 °C, my ale zažíváme i rozdíly okolo 25 až 30 °C. Nejchladnější teplota, kterou jsme letos ve vinici zaznamenali, byla -11,6 °C. Během dne pak teplota stoupla na přibližně 20 až 25 °C. Odrůdy, které tu máme, přitom pocházejí z teplejších evropských klimatických podmínek. Zaměřujeme se proto i na dobu jejich růstu, protože sklízíme v prosinci až lednu. To znamená, že po zimě mají hrozny přibližně čtyři měsíce, než jsou sklizeny.

Jaké odrůdy hroznů pěstujete?

Máme čtyři odrůdy červeného vína: Barbera, Syrah, Mourvèdre a Tempranillo a tři odrůdy bílého vína: Viognier, Colombar a Verdejo. Také máme něco málo z červeného a bílého Muscadelu. Vína pocházejí z Portugalska, Španělska, Itálie a jižní Francie. Tyto odrůdy nejlépe odpovídají naší oblasti s ohledem na jejich původní klima a dobu růstu. Stále ovšem experimentujeme a zvažujeme možnost rozšíření dalšími odrůdami, například z Řecka.

Snažíme se produkovat přírodní vína, což znamená, že do vína nepřidáváme žádné umělé látky, komerční kvasinky ani cukr, aby víno opravdu reprezentovalo naše terroir (komplexní soubor přírodních faktorů a klimatických podmínek, které ovlivňují chuť, vůni a charakter vína z daného regionu, pozn. red.).

Tvrdíte, že velká část procesu výroby od sklizně hroznů po stáčení a etiketování je ruční. Je tomu skutečně tak?

Ano. Strojově jen oddělujeme hrozny od jejich stopek a hydraulickým košem lisujeme hrozny. Stroj nám pomáhá i se stáčením, najednou ale dokážeme stáčet pouze pět lahví, přičemž proces stáčení vyžaduje 4-5 mužů.

První z nich naplní lahev oxidem uhličitým, předává ji mně, já ji na stroji na stáčení naplním, poté třetí muž do lahve vloží ručním korkovačem korek a čtvrtý a pátý muž odnáší víno do sklepa nebo tam, kde jej skladujeme. Předtím než se lahve dostanou na trh, je v kuchyni ručně vyčistíme a poté i ručně etiketujeme.

Kolik zaměstnanců má vaše vinařství?

Celkem máme 14 zaměstnanců, z nichž pět není zapojeno do vinařských postupů, protože pracují v oblasti ubytování, které rovněž provozujeme.

Pojďme zpět k vínům. Kolik druhů a jaká konkrétní vína vyrábíte?

Máme dvě řady - Katholischer a Boshoff Family Wines. Řada Katholischer zahrnuje pět produktů: The Red Catholic - směs červených odrůd, která letos získala zlatou medaili na soutěži Vitis Vinifera Wine Awards, dále pak The White Catholic - směs bílých odrůd, The Blushing Catholic - růžové víno obsahující 60 % Syrahu a 40 % bílých odrůd, The Sweet Catholic - dezertní víno z Muscadelu a The Fiery Catholic – dvakrát destilovaná pálenka ve stylu Grappy, nazývat ji tak ale nemůžeme, protože tento termín patří výhradně Italům.

Řada Boshoff Family Wines má rovněž pět produktů. Vína v této řadě nejsou směsi, ale pocházejí ze samostatných odrůd a ze 100 % zrají v našich dubových sudech. Jde o Barbera, Viognier, Mourvèdre a Syrah, z nichž vyrobíme pouze 500-600 lahví za rok. Posledním produktem je The Bubbling Catholic, což je obdoba šampaňského. Tento název ale opět používat nemůžeme kvůli ochranné známce ve Francii.

Takže máte namibijskou obdobu šampaňského?

Ano. Například v Jihoafrické republice používají stejnou metodu jako v Champagni a nazývají ji Mèthode Cap Classique. My jsme ji po jejich vzoru nazvali Mèthode Namib Classique. Ve vinařském světě bychom mohli říct, že jde o Brut.

Na výrobu využíváme Colombar, Verdejo a trochu Muscadetu. Prvních několik měsíců fermentace je podobných jako u bílého vína. Poté přidáme směs kvasinek a cukru, což během druhé fermentace vytvoří bublinky. Po druhé fermentaci vznikne v lahvi sediment, který se musí odstranit procesem degoržování. To dělám osobně doma v kuchyni.

Po prvním pokusu při tomto procesu jsme zjistili, že lahev sice dokážeme zakorkovat, ale už ji nedokážeme otevřít. To kvůli příliš silnému tlaku v lahvi (8 barů) a naopak nedostatečnému tlaku při zavedení korku do lahve.

Výrobu našeho bublinkového vína jsme z těchto důvodů na čas ukončili. Naštěstí se ale u nás jednoho dne objevil francouzský someliér, který nám řekl, že jedno malé francouzské vinařství používá na bublinková vína korunkový uzávěr. Tak jsme výrobu obnovili s tím, že nyní si jej můžete otevřít stejně jako pivo. Ročně produkujeme zhruba 600 lahví tohoto vína.

Kam následně vaše víno putuje? Zůstává výhradně v Namibii, nebo jej vyvážíte i do jiných zemí?

Naše vína se prodávají pouze v Namibii, na vývoz zatím nemáme řádné oprávnění. Hlavními zákazníky jsou naši místní klienti a turisté. S obnoveným turismem prodáváme především do soukromých ubytování. Co se týče místního trhu, většinou využíváme přímý marketing a pak máme spokojené zákazníky, kteří se vracejí.

Co se týče vývozu, aktuálně se spolu s dalšími producenty alkoholu v zemi a příslušnými ministerstvy snažíme vytvořit potřebné sdružení pro víno a destiláty, které by kontrolovalo vinice a vydávalo určité exportní dokumenty. Stejně tak potřebujeme laboratoř akreditovanou Evropskou unií, která by zdejší víno testovala. Bez toho nejsme oprávněni do EU vyvážet více než 99 litrů vína.

Zmínil jste turisty. Co v případě návštěvy vašeho vinařství mohou očekávat?

Pokud jde o víno, vždy zdůrazňujeme, aby neočekávali jihoafrické víno, s nímž jsme často srovnáváni. Srovnává se přitom nesrovnatelné. K dispozici máme degustaci, jejíž součástí je ochutnávka pěti našich vín s výhledem na naši vinici. Součástí je rovněž malé občerstvení v podobě sýrů, salámů, chlebu, dipů apod. A jak už jsem zmiňoval, máme tu rovněž ubytování v podobě chatek a tábořiště.

Kdy je nejlepší čas na návštěvu?

Ideální je březen, duben nebo květen, kdy je celé údolí díky dešti zelené. Cestovatelé by však měli mít na paměti, že březen stále spadá do dešťového období, což může znamenat, že v nedalekém národním parku Etosha nezahlédnou tolik zvířat jako v suchém období.