Článek
„Přinesla mi pivo, které bylo perfektně načepované. Ptal jsem se, co to je, a ona mi o něm začala vyprávět. Líbilo se mi, že někdo pivo dobře natočí a zároveň o něm něco ví a dovede o něm mluvit,“ okouzlilo sládka Petra Menšíka.
Na jeho podnět se proto pivovar se studentkou domluvil na spolupráci. Počkal, až dostuduje, umožnil jí mezitím praxi v pivovaru i v restauracích, a od letošního roku ji jmenoval do pozice manažerky kvality. Společně navíc přišli s neobvyklým nápadem. Pivovar totiž založil školu čepování, kterou právě Klára Habrová vede. Všichni z personálu oslovených restaurací se teď pod jejím vedením učí správně čepovat.
„Všichni se musí předvést a bavíme se přitom o různých způsobech čepování, o tom, jaké jsou mezi nimi rozdíly. Právě správné čepování nám zabere vždy nejvíc času,“ popisuje Habrová.
Dnes se čepuje jinak
Podle ní nemusí zkušenosti hostinského hrát svou roli. „Někdo může mít za sebou třicet let za výčepem, ale otázka je, jestli celá ta léta čepuje opravdu dobře,“ míní vystudovaná učitelka.
„Trend v čepování se také mění. Před deseti lety se za správné čepování považovalo něco jiného než dnes. Ale dá se to naučit a dá se to zvládnout rychle. S nadsázkou tvrdím, že kdo se tomu věnuje, tak za dva dny je profík,“ dodává.
S hostinskými neprobírá jen samotné čepování. Radí jim ohledně skladování i narážení sudů, rozebírají celou cestu piva v restauraci. Často odhalí řadu chyb. „Některé postupy hospody z časových, personálních nebo ekonomických důvodů nedělají. Z mého pohledu je to někdy velký problém, naštěstí se jejich četnost zmenšuje,“ dodává Klára Habrová.
Její školu čepování si pivovar zatím velmi pochvaluje. „Jsme s tím maximálně spokojení, jak to funguje. Spousta hospodských takový přístup vítá, rádi se poučí a sami se ptají. Myslím si, že to, co děláme, je velká věc pro celou kulturu čepování piva v Česku,“ uzavírá sládek svijanského pivovaru Petr Menšík.
Může se vám hodit na Seznamu: