Článek
Mistr Wang se postaví před zavěšenou dřevěnou kládu, která mu v plné rychlosti narazí do rozkroku. Naprostá většina mužů by se v tu chvíli začala na zemi svíjet bolestí, 65letý muž si však jen klidně odfoukne.
„Nemějte strach, nebolí mě to. Důležitý je trénink a správné dýchání,” vysvětluje Wang, který se stylu bojového umění věnuje už asi 50 let. Je otcem dvou dětí a nyní sní o tom, že se dávné učení uchová i pro další generace. Vyznavačů „železného rozkroku” už totiž kupodivu moc není. Z dvou stovek nadšenců zbylo posledních pět, uvedla agentura Reuters.
Odolávání bolesti
V poslední době ale čínské bojové umění opět zažívá rozmach. Pomohlo k tomu i otevření se světu, sociální sítě či rozhovory do médií. Kromě tvrdých úderů do rozkroku trénují nováčci desítky útočných technik, ale právě také odolávání bolesti v citlivých oblastech jako je krk nebo hrudník.
„Když se běžného muže v rozkroku sotva dotknete, trpí bolestí. Po našem tréninku jsou lidé připraveni odolat úderu či kopu do citlivých partií,” dodává Wang z vesnice Ťün-tchun v provincii Che-nan, kde má tongbeiquan asi 300 let trvající tradici.