Článek
Někdy se v životě stačí pouze zamyslet, jak byste mohli svou vášeň přetvořit v obživu. Přesně tak to udělal i šestatřicetiletý Španěl Alvaro Cerezo. Na jídlo si vydělává tím, že nechává své zákazníky na turismem nezničených exotických místech a pomáhá jim navodit pocit ztroskotání. Spíše než běžní turisté jsou jeho zákazníci dobrodruzi, kteří si chtějí dokázat, že by v těžké situaci obstáli.
Rodák z Malagy své klienty ponechává v divočině jen se základní rybářskou výbavou a mačetami. Zážitek může trvat několik dnů či týdnů podle toho, jak si zákazníci přejí. Živí se jednoduše tím, co chytí či uloví nebo všudypřítomnými kokosy.
Směřoval k tomu od dětství
Alvaro byl ještě teenager, když se rozhodl vyměnit civilizaci za takzvaný ráj a za tu dobu svou nohou stanul na více než 400 neprobádaných ostrovech. Netrvalo dlouho a došlo mu, že by jeho vášeň mohlo být možné přetvořit v úspěšné podnikání. V posledních sedmi letech jeho společnost Docastaway pomohla více než 500 klientům od baťůžkářů po milionáře dostat se na nějakou dobu do kůže Robinsona Crusoe.
„Na svém prvním opuštěném ostrově jsem se okamžitě zamiloval do odlehlosti daného místa a pocitu izolace. Zbožňoval jsem tu možnost být o samotě na těch posledních místech připomínajících ráj na naší planetě. Pro mě je to jednoduše o tom úniku z civilizace,“ popsal Cerezo.
„Když mi bylo osm, trávil jsem letní dovolenou se svou rodinou v rybářské vesničce nedaleko Malagy. Byla tam spousta malých a tajných ostrůvků. Na svém malém nafukovacím člunu jsem na jeden z nich ujel. Samozřejmě bez svolení rodičů. Tehdy jsem poprvé zažil, jaké to je, když se z člověka stane trosečník. V 19 mi už pak bylo jasné, že chci být opravdový trosečník a dobrodruh. Vydal jsem se tedy svůj sen realizovat,“ uvedl Cerezo.
Není to levná zábava
Španěl založil svou společnost v roce 2003, kdy mu došlo, že nedokáže nikdy v životě pracovat v kanceláři jako mnozí jiní. Týdenní zážitek vyjde zhruba na 33 tisíc korun na osobu, pokud cestujete v páru. Sólová cesta je o něco dražší. V ceně ale samozřejmě ještě není letenka, a tak se cena párového týdenního dobrodružství nejčastěji pohybuje kolem sta tisíc. A ačkoliv je ztráta moderních vymožeností pro mnohé nelehká, Cerezo má za to, že v tom spočívá celé kouzlo takového pobytu.
O práci Španěl nouzi nemá. Ve volných chvílích vyhledává opuštěné ostrovy, které nesmí být příliš skalnaté, holé či znečištěné moderním odpadem. Na každém z ostrovů může být v jeden moment pouze jedna osoba, nebo pár. Největší poptávka je aktuálně po opuštěných ostrovech v Indii a na Filipínách. Zhruba 95 procent Alvarových klientů pochází ze Severní Ameriky a Evropy. Nedá se prý říci, zda převládají sólo dobrodruzi, nebo páry, je to tak na stejno.
Hostil již mnoho nejrůznějších klientů od britského postaršího milionáře, který s ním během dvou let navštívil osm různých ostrovů, přes dvaadvacetiletou Japonku, která strávila na jednom ostrově sama hned 19 dnů, až po jednu Britku, která se vydala na opuštěný ostrov se svým umírajícím otcem, kterému zbývalo jen několik týdnů života.
Ne všichni vydrží
Alvaro ale nepopírá, že sem tam se stane, že si někdo zavolá o záchranu. Jeden klient skončil uvězněný na vrcholku skály, když přišel příliv. Dvě Kanaďanky zpanikařily poté, co se u jejich příbytku, který si vybudovaly, objevil had. Příběhy jsou různé.
Alvaro si svá tajemství hlídá, a tak klientům neprozrazuje ani přesné geografické souřadnice. Znají tak pouze svou přibližnou polohu. Chrání si tak to, aby se pak na místo sami nevrátili a on neměl o pečlivě vybraný ostrov méně. Většina klientů pobývá týden. Sám Alvaro má za to, že ideální délka pobytu je něco mezi 5 a 15 dny.
„Každý rok zbývá na naší planetě méně a méně opuštěných ostrovů. Toto jsou poslední desetiletí, kdy na naší planetě opuštěné ostrovy vůbec ještě existují. Mým snem je tento proces alespoň trochu zbrzdit. Některé ostrovy, které jsem nabízel, už nabízet nemohu, protože izolaci narušili sběrači kokosů, rybáři či baťůžkáři, a tak musím neustále objevovat nové,“ dodal španělský milovník samoty.