Článek
Ken Stornes je na sociálních sítích, kde ho sleduje přes 700 tisíc lidí, extrémními počiny vyhlášený. Ten nynější však vzbudil absolutně největší ohlas. Video z něj, které sdílel na svém Instagramu, už stihlo od neděle zaznamenat takřka 150 milionů zhlédnutí.
„Nový světový rekord! 40,5 m. Světový rekord v death divingu se vrací zpět do Norska, kam patří. Bylo to šílené!“ napsal Stornes pod video, z něhož zůstává rozum stát. V unikátní disciplíně dosud držel rekord jeho francouzský kolega Côme Girardøt se skokem z 34,25 metru.
V Norsku, kde disciplína vznikla, se jí říká døds. V češtině by se jí ve volném překladu mohlo říkat smrtící skoky do vody. Skokani při death divingu skáčou z velkých výšek z útesů, plošin či skokanských můstků a letí břichem dolů s roztaženýma rukama a nohama. Aby se vyhnuli zranění, v poslední možné chvíli se sbalí do tzv. fetální pozice, přičemž prvním kontaktem s vodní hladinou jsou jejich ruce a nohy či kolena a lokty. Soutěžní skoky se pak hodnotí podle toho, jak dlouho dokázali vydržet v původní pozici.
Kajakář seskočil z dvacetimetrového ledovcového vodopádu. Ze záběrů mrazí
Rekordní počin Ken Stornes Novinkám popsal v krátkém rozhovoru:
Jak se člověk chystá na skok ze čtyřicetimetrové výšky?
Zhruba měsíc jsem se připravoval po fyzické stránce a trénoval techniku. Pokud skáčete ze 20 či 40 metrů, příprava se v tomto ohledu příliš neliší. Musíte pak jen samozřejmě správně odhadnout výšku. Co je ale nejtěžší, je příprava po mentální stránce. Je to tak nebezpečné, že musíte počítat s tím, že to možná bude poslední věc, která vás v životě čeká. A s tím jsem se musel smířit.
Před skokem jste do vody hodil balvan. Proč?
Z několika důvodů. Abych měl zhruba představu, jak dlouho budu ve vzduchu a kam přesně dopadnu. Při skocích z menších výšek se to dělá i kvůli narušení povrchového napětí vody a tím pádem k „měkčímu“ dopadu. V mém případě byla ale doba mezi dopadem kamene a mne samotného tak dlouhá, že se voda mezitím vrátila do původního stavu.
Při death divingu člověk padá do poslední možné chvíle břichem dolů. Vznikla tato technika tak, aby se snížila rychlost letu?
Ne, rychlost letu se nesníží nijak výrazně. Jde převážně o show. Má to vypadat tak, aby si každý myslel, že se skokan zraní, a to se nakonec nestane. Tedy pokud je technika provedena správně. Jestliže se člověk nestihne sbalit, zemře.
Zpět k vašemu skoku. Jak jste se cítil bezprostředně po dopadu? Zastihlo vás nějaké zranění?
Ne, nic se mi nestalo. Necítil jsem ani žádnou bolest, měl jsem jenom radost, že to dobře dopadlo. Vnímal jsem i chlad z ledové vody, ale to je to poslední, co by mě trápilo.
Máte představu o tom, do jaké hloubky jste se po dopadu dostal?
Ano, měl jsem tam potápěče. Bylo to přesně 2,5 metru, což je opravdu malá hloubka v porovnání s tím, z jaké výšky jsem skákal.
Soudě podle videí na vašich sociálních sítích to nebyl váš ojedinělý počin, který by se dal, mírně řečeno, označit za bláznivý. Co chystáte dalšího?
Určitě chci dál skákat, ale konkrétní plán nemám. Rovněž se chci vrátit k bojovým uměním, MMA či jiu-jitsu. Už je to nějaký čas, kdy jsem se tomu naposledy věnoval.
Nehrajete si s myšlenkou pokusit se překonat absolutní světový rekord ve skoku ze skály bez ohledu na techniku, který činí 58,8 metru?
Upřímně nevím, jestli je to technikou death divingu možné. Ten rekord drží člověk, který dopadl do vody po nohách. Aby byl rekord platný, skokan musí být po dopadu schopen plavat. Nejsem si jistý, zda bych ten skok přežil, natož abych plaval.
Nemyslel jsem nutně, že byste skákal technikou death divingu…
Aha, tak to ne. Skákat po nohách? V tom není zábava.
Skok z největší výšky ze skály bez ohledu na styl předvedl v roce 2015 Laso Schaller.
KVÍZ: Máte rádi adrenalin? Otestujte své znalosti v extrémních sportech
