Článek
Se Slovenskem se tehdy neprohrávalo. A potvrdil to i světový šampionát v Petrohradě. Soubor Josefa Augusty porazil před 23 lety tým východních sousedů jak ve skupině, tak 14. května 2000 ve finále, které však v závěru získalo nečekaně dramatickou zápletku.
Od olympiády v Lillehammeru 1994 vyhráli Češi na velkých turnajích z 21 zápasů nad Slováky sedmnáctkrát, jednou se hrálo nerozhodně a jen třikrát slavil soupeř. Na MS v Rusku to však ještě nebylo.
Kouč Augusta určitě počítal s větším přílivem posil z NHL, nakonec ale musel vzít zavděk kvartetem Petr Buzek, František Kaberle, Václav Prospal a Václav Varaďa. „My po sezoně určitě nejsme unavení,“ komentoval Jiří Dopita jízlivě nechuť hráčů ze zámoří cestovat do Ruska. Nevěděli, o co přicházejí.
Slováci působili nervózně
Česko v semifinále zásluhou šťastné trefy Roberta Reichla přetlačilo Kanadu 2:1 a před soubojem o zlato mu roli favorita přisoudil i první vzájemný duel proti Slovensku, který skončil jednoznačným skóre 6:2. Protivník, kterému šéfovali Zdeno Chára a Miroslav Šatan, navíc působil na startu finále velice nervózně.
„Každou naši chybu Češi trestají,“ zoufal si slovenský televizní komentátor Stanislav Pavlík. Bum! Bum! Bum! Zásluhou Michala Sýkory, Tomáše Vlasáka a Martina Procházky to bylo už ve 13. minutě 3:0. Štrbák sice snížil, ale na začátku třetí třetiny Jan Tomajko upravil na 4:1 a zdálo se, že je vymalováno. Omyl!
Mužstvo vedené Jánem Filcem se v závěru vrhlo na zteč. V čase 57:38 Šatan překonal Romana Čechmánka a snížil už na 3:4. Drama ale naštěstí odmítli Prospal s Robertem Reichlem, který do rozhozené obrany stanovil konečné skóre na 5:3.
„Nejlepší je, jak to z člověka všechno spadne,“ vyprávěl s doutníkem v ruce v šatně zlité šampaňským obránce František Kučera a jeho spoluhráče klepal po ramenou tehdejší šéf Poslanecké sněmovny Václav Klaus.
Rusové byli pro ostudu
Nic než zlatý scénář si přitom před MS malovali domácí Rusové, kteří pro tu příležitost vybudovali novou arénu Petra Velikého a sestavili hvězdný tým s Pavlem Burem, Sergejem Gončarem a Alexejem Jašinem. Ten se však trenérovi Alexandru Jakuševovi rozpadl pod rukama.
I když zněl úkol jasně, Rusy porazil skoro každý, kdo šel okolo. Američané, Švýcaři, Lotyši, Bělorusové… Jen na Den vítězství domácí přetlačili Švédy, ale celonárodní ostudu tím rozhodně neodvrátili. „Chtěl bych se jménem celého týmu omluvit národu za to, co jsme tady předvedli. Pro fanoušky to musely být strašné chvíle,“ soukal ze sebe zdrcený Jakušev.
To české hokejisty vítaly doma davy fanoušků na zaplněném Staroměstském náměstí. Bývaly to doby, kdy trenér Augusta vítěznou košili při šampionátech prakticky neměnil.