RETRO HOKEJ: Vídeňská pomsta Američanům

Pár sekund hrobového ticha a konec českých nadějí už ve čtvrtfinálovém zápase mistrovství světa 2004 v Praze. Čeští hokejisté měli tento moment nepochybně stále v hlavách. 12. května 2005 se na šampionátu ve Vídni totiž rýsoval navlas stejný scénář. Čtvrtfinále znovu proti USA a opět na nájezdy. Tentokrát však se šťastným koncem.

V Rakousku se při výluce v NHL sešel skutečný výkvět světového hokeje. Hvězdami byl nabitý i tým vedený koučem Vladimírem Růžičkou: Jaromír Jágr, Martin Straka, Tomáš Vokoun, Václav Prospal, Jiří Šlégr, ale i Martin Ručinský, jenž se po dlouhém zranění představil v jedné z klíčových rolí. Ti „zpropadení“ Američané ale českému výběru připravili znovu těžké chvíle.

Před rokem v pražském zápase Česko vedlo 2:0. „Byli jsme lepší, jenže jsme si dali vlastní gól a prohráli zápas, který se měl vyhrát,“ litoval Jágr. Ve Vídni byl bohudík scénář zrcadlově obrácený. Po dvou třetinách na tabuli svítil stav 0:2. Na Jágrovi visel dvoumetrový bek Hall Gill a Češi si absolutně nevěděli rady s brankářem New York Islanders Rickem DiPietrem. Trenér Růžička tak urgentně musel měnit taktiku.

Až na začátku třetí části gólmana soupeře bombou do přilby odčaroval Šlégr. Američan si na chvíli vzal náhradní masku, a v té době se ujalo nahození Marka Židlického od modré čáry. V 50. minutě po skvělé, neukvapené přihrávce hračičky Aleše Hemského pak trefil odkrytou branku Jaroslav Špaček - 2:2!

Prodloužení stejně jako o rok dřív nic nerozhodlo a ve Stadthalle se přesně jako v Sazka Areně jely nájezdy. Na ten první se postavil Ručinský, jehož nominace na turnaj byla předmětem největších debat. „Já ale věděl, že i když tři měsíce kvůli zranění nehrál, tak se do toho dostane a bude patřit k nejlepším,“ stál si za svým Růžička. Měl pravdu.

Odchovanec Litvínova se na nekvalitním ledu rozjel proti DiPetrovi a z hlediště ho hypnotizovala i jeho tehdejší přítelkyně modelka Petra Faltýnová, kterou si kameramani a režiséři televizních přenosů z MS často vybírali do záběrů kvůli jejím extatickým pohybovým kreacím.

Šikovný technik a ladný bruslař Ručinský byl vzhledem k rozbité ploše odhodlaný nevymýšlet žádné kudrlinky a střílet mezi nohy. Jenže… „Když jsem se blížil, viděl jsem, jak se DiPietro proti mně snaží vystrčit hokejku,“ popisoval exekutor. Stáhl si tedy puk na bekhend a pohodlně zakončil. Hned se líp dýchalo. Zvlášť když Vokoun nájezdy Američanů skvěle zvládal. Některé pochytal, u toho od Douga Weighta mu pro změnu pomohla tyčka.

V páté sérii jel ovšem za Američany Andy Roach. Málo známý obránce z německé ligy zaskočil v Praze Vokouna nevídanou kličkou a rozhodl. Do Vídně si připravil další neobyčejné zakončení. Lapačka českého brankáře však tentokrát byla připravená a pomsta byla dokonána. Ve vítězném chumlu rozjařených českých hokejistů už tehdy sílilo přesvědčení, že cesta ke zlatu se otevřela.