Ředitel muzea ve Vysokém Mýtě se chystá na Novou Guineu hledat pohoří Bedřicha Smetany

Český cestovatel a fotograf Vráz se na Novou Guineu vypravil roku 1896. Cesta to byla dobrodružná. Provázely ho zažívací problémy i neshody s domorodci, před nimiž musel utíkat. Po návratu pak v odborném časopise zveřejnil zprávu, že pojmenoval jedno z tamních pohoří po populárním českém skladateli: Smetana Gebirge.

„Později se ta zmínka objevila i v jedné jeho knize, ale žádné další podrobnosti vlastně známé nejsou,“ vysvětlil motivaci k výpravě ředitel Junek.

„Jsme v plných přípravách. Stále narážíme na problém identifikace lokality, protože Vráz cestu sice velmi dobře popsal, například slovy ‚překročili jsme říčku tu a tu‘, ale my nejsme schopni přiřadit názvy ke konkrétním místům. Na Nové Guineji žije mnoho kmenů, je tam na sedm set různých jazyků. Je otázka, s kým se bavil i jakým způsobem přepisoval názvy,“ pokračoval Junek s tím, že podcenit se nesmí ani formální stránka příprav. Například vízum.

„Na Guineu stačí turistické vízum, ale do provincie Západní Papua, o kterou nám jde, je zřejmě nutné ještě jedno speciální. Asi před dvanácti lety tam byl jeden Čech zatčen, dokonce dva dny strávil ve vězení,“ upozornil Junek, kterého k zájmu o cestovatele Vráze přivedla náhoda.

„V roce 2014 jsem náhodně adoptoval hrob Enrique Stanka Vráze na Olšanských hřbitovech v Praze. Souviselo to s novým zákonem o pohřebnictví a hrozbou zrušení řady hrobů, které by neměly zaplacený poplatek,“ zavzpomínal Junek a prozradil, že v následujících letech začal na cestovatelovo jméno narážet v souvislosti s Vysokým Mýtem stále častěji.

„Existuje pohlednice, kterou Vráz do Mýta posílal, v muzeu jsme dohledali fotografie Enrique Stanka Vráze, který byl dokonce čestným členem zdejšího Spolku českých kolařů a cestovatelů. Existuje i Vrázův dopis místním sokolům,“ vyjmenoval Jiří Junek.

Expedice na Novou Guineu a pátrání po pohoří, které by mělo nést jméno Bedřicha Smetany, je současně speciálním příspěvkem k letošnímu Roku české hudby a kulatému výročí narození i úmrtí litomyšlského rodáka.

„Chtěl jsem zjistit, jestli to pohoří opravdu existuje a jestli se nějak jmenuje. S největší pravděpodobností to není oficiálně potvrzené, že se jedná o pohoří Bedřicha Smetany. Zřejmě ty hory dodnes žádný název nemají,“ uvedl Junek. Pokusí se proto domluvit s domorodci, zda tam může umístit nějakou destičku s nápisem, že jde o pohoří Bedřicha Smetany. A bude-li to možné, zkusí prosadit pojmenování i oficiálně. Vyhráno ale stále není.

„Máme vytipovanou oblast, kde pátrat. Sháníme mapy. Ale stále nám nesedí například nadmořské výšky. Navíc celý prostor je poměrně rozlehlý, měří asi dvě stě kilometrů,“ dodal ředitel muzea.