Článek
Peter Haninec studoval lesnictví a při psaní diplomové práce se dostal do Vietnamu, Zambie a nakonec do Nikaraguy. Zkoumal tropický strom týk a jeho postavení na plantáži.
„Tropická plantáž má většinou dvě patra: spodní, užitkové, kde se pěstují například banány nebo kakao, a horní, které se skládá ze stromů, jako je třeba týk. Ty dělají těm užitkovým stín,“ vysvětluje bratislavský rodák.
Nejzdravější způsob přípravy kávy
Při výzkumu narazil na plantáž kávy. A protože jeho bratr tehdy také vystudoval lesnictví a ani jednomu z nich se nechtělo do státního podniku, rozhodli se založit v Brně pražírnu kávy. Pojmenovali ji Motmot podle národního ptáčka Nikaraguy, kam Peter zanedlouho opět odletěl.
Jeho cílem byli místní farmáři a pěstitelé. „Narazil jsem na plantáž Selva Negra v severní Nikaragui. Přišel jsem pěšky, jen tak z ulice, a řekl, že chci od nich koupit kávu. Dívali se na mě jako na blázna, ale asi jsem udělal dojem, protože se Motmot stal jediným podnikem v Evropě, který z této plantáže kávu odebírá,“ směje se.
Jaký vliv má káva na náš mozek a tělo
To bylo před třemi lety. Od té doby byl Peter opět několikrát ve světě, naposledy loni v Kolumbii, aby osobně na plantážích vybral nový druh zrn.
„Lidi si začínají zvykat na dobrou kávu a chtějí poznávat nové chutě,“ vysvětluje Haninec své cesty. Dokonce i starší generace Čechů a Slováků vychovaná na turkovi se prý nechává čím dál častěji nalákat na výběrovou kávu.
Ani koronavirus tyto chutě neutlumil. Lidé podle Petera jen změnili způsob konzumace. „Nešlo to jinde, museli doma. A tak si přišli do okénka pro zrnka, nápoj i vybavení na přípravu,“ vzpomíná na týdny výjimečného stavu v Česku.
Může se vám hodit na Zboží.cz: