Hlavní obsah

Poškozený hrudník léčí vlastní metodou už třináct let. Je to jako stavebnice, říká kardiochirurg

Metodu, která k léčbě poškození hrudní kosti a žeber využívá kostní štěp od zemřelého dárce, kardiochirurg Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) Martin Kaláb použil poprvé před třinácti lety. Od té doby se díky ní do běžného života vrátily již desítky pacientů. Dnes jeho techniku standardně využívají chirurgové v našich i zahraničních nemocnicích.

Foto: Fakultní nemocnice Olomouc

Kardiochirurg Martin Kaláb (druhý zprava) při operaci

Článek

Kaláb však v souvislosti se svým unikátním postupem odmítá používat superlativy. „Není to žádná extra věda. Začínal jsem na ortopedii a všeobecné chirurgii. A téměř jako řemeslník jsem si pospojoval praktické zkušenosti, které mě společně se šťastnými náhodami a okolnostmi dovedly až k tomu, že jsem vyzkoušel něco nového a ono to fungovalo,“ říká.

S kolegou Martinem Molitorem z Oddělení plastické chirurgie v roce 2011 přemýšleli, jak by mohli pomoci pacientovi se ztrátovým defektem hrudní kosti a přilehlých žeber. „Uvažovali jsme, jak tu ztrátu přemostit, zpevnit dlahami. Ten defekt byl totiž natolik masivní, že hrozil vznik píštělí a dlahy samotné by bez podkladu nevydržely zátěž,“ podotýká Kaláb.

Po konzultaci s profesorem Lonským, který ho podržel a nechal navrhovaný postup vyzkoušet, se oba lékaři obrátili na tehdejší Národní centrum tkání a buněk v Brně. „Vedla ho tenkrát primářka Barbara Kubešová. Nabídla nám, abychom si v depozitu vybrali vhodný transplantát. My si vzali plochou lebeční kost a říkali si, že to zkusíme a uvidíme. Byla to pro nás úplně poslední volba. A ono se to chytlo! Pacient odešel domů po svých, přestože původní prognóza byla, že se domů už vůbec nepodívá,“ vzpomíná na první případ úspěšného použití tzv. alogenního štěpu kardiochirurg.

Lékař zachránil život kardiochirurgovi, který mu pomohl před 20 lety

Koktejl

Transplantát lebeční kosti sice pomohl zacelit defekt hrudní kosti, ale nezaplnil veškeré mezery, které poškozením hrudního koše vznikly. Lékaři museli ještě využít kostní dřeň z dalšího štěpu, aby nedostatky upravili. „Když jsme provedli kontrolní vyšetření na CT, zděsil jsem se, protože jsem myslel, že se v místě operace objevil těžký zánět, ale právě naopak, skvěle se to hojilo. Takže jsme měli radost, že to zafungovalo,“ usmívá se Kaláb.

Po prvním úspěchu olomoučtí kardiochirurgové začali metodu využívat častěji a postupně ji zdokonalovali. Zatímco při premiéře využili lebeční kost, pro následující případy vypracovali zcela novou techniku přípravy a použití štěpu prsní kosti odebrané z těla zemřelého dárce. Jejich řešení mělo nejen léčebný efekt, ale přineslo jim také respekt a uznání kolegů v České republice i v zahraničí.

Foto: Fakultní nemocnice Olomouc

Martin Kaláb (vpravo) při operaci

Nová metoda sice přišla na svět a dále byla rozpracována na Kardiochirurgické klinice FNOL, ale Kaláb uznává, že nad podobným řešením ve stejné době přemýšleli i zahraniční lékaři. „My jsme to publikovali jako první ve světové literatuře, a to v souvislosti s ischemickým (onemocnění srdce) pacientem. Jen měsíc po nás publikoval podobný postup kardiochirurg z italské Padovy Andrea Dell'amore, ale v souvislosti s onkologickým pacientem. Jsem s ním pořád v kontaktu,“ konstatuje.

Přidaná hodnota jeho řešení spočívá ve stabilitě rekonstruované hrudní stěny. „Zkoušely se na to různé materiály a postupy, titanové pláty, cementy, často se s defekty nedělalo nic a počítalo se s přirozeným zahojením. Jenže deficitem těchto řešení byla nestabilita, nic nebylo dlouhodobě udržitelné. A právě stabilita je v těchto případech a pro kvalitu života pacientů to nejdůležitější,“ zdůrazňuje Kaláb.

Své náročné výkony a skládání speciálních tvarovatelných titanových dlah v hrudi pacientů přirovnává s nadsázkou ke skládání stavebnice Merkur. A tato „jeho“ metoda již pomohla desítkám pacientů. Jedním z posledních byl muž, kterému při srdečním kolapsu v linkovém autobusu sice zachránili život, ale resuscitace a masáž srdce probíhaly s takovou silou, že to hrudní koš nevydržel. Ročně přitom z FNOL odcházejí s hrudníkem vyztuženým kostním štěpem a speciálními titanovými dlahami tři čtyři pacienti. Za třináct let už jich tedy jsou desítky.

„Byl mezi nimi muž řešený ve spolupráci s hrudními chirurgy, kterého býk přimáčkl na stěnu, nebo mladík, který ještě jako dítě prodělal kardiochirurgickou operaci a desítky let měl potíže s hnisající ránou a teprve díky našemu výkonu se nestyděl jít na bazén. Byli i takoví, jejichž reakce mě rozesmály. Třeba starší muž, který by bez naší operace umřel, ale stejně si postěžoval, že kvůli nám nemůže plavat,“ vrací se ke konkrétním případům kardiochirurg.

Chirurg se virtuálně účastnil soudu. Během něj operoval

Koktejl
Související témata:
Kardiochirurgie
Kostní štěpy
Martin Kaláb (lékař)

Výběr článků

Načítám