Článek
První šampaňské značky Dom Pérignon je ročník 1921. Jak se za těch sto let značka, víno či procesy jeho tvorby proměnily?
Kořeny značky sahají až do 17. století k mnichovi stejného jména (Dom Pierre Pérignon, pozn. red.), který je otcem moderního šampaňského. My pokračujeme v jeho misi za dokonalostí a harmonií.
Jak jste zmínil, od roku 1921 uplynulo sto let, což je velmi působivé. Víno se vyvinulo v tom smyslu, že dáváme větší důraz na přesnost a zároveň zůstáváme věrni tomu, co Dom Pérignon představuje. Jak sám víte, jde o ryze ročníkové šampaňské, což znamená, že některý rok ho zkrátka nevyrobíme. Ale i takový rok je pro nás stejně důležitý jako ten, kdy víno uděláme, protože se na něm učíme.
V jaký moment se rozhodujete, zda daný rok šampaňské vyrobíte, či nikoli? Při sklizni hroznů?
Snažíme se předat svědectví o daném roce. A nikdy se nevzdáváme, protože to by bylo příliš snadné. Třeba na jaře, kdy nás překvapí mráz, a v červnu zase krupobití. V rámci celého procesu se proto snažíme dělat naši práci, jak nejlépe umíme. V podstatě až skoro po roce, kdy víno ochutnáváme, se rozhodujeme, zda ho budeme lahvovat, či nikoli. Verdikt tedy padne poměrně pozdě, abychom si byli skutečně jistí.
Je pěstování vína stále větší výzvou kvůli extrémnějšímu počasí a globálnímu oteplování?
Změna klimatu je fakt. Před sto lety, na začátku 20. století, byla sklizeň na přelomu září a října. Teď sklízíme na konci srpna, takže skoro o měsíc dříve než v minulosti. Něco se nepochybně děje a pro nás bod zlomu nastal v roce 2003, kdy jsme měli nejranější zaznamenanou sklizeň. Na druhou stranu šampaňské vyžaduje opravdu zralé hrozny, a v tomto ohledu nám oteplování značně usnadňuje práci. Zároveň však musíme zachovat čerstvost vína, a tak jsme museli proces uzpůsobit měnícímu se charakteru přírody.
Nejnovějším ročníkem v obchodech je Dom Pérignon 2012. Co je na něm podle vás jedinečného? Při ochutnávce jste zmínil, že to byl poměrně náročný rok kvůli počasí.
Myslím, že je to dobrý příklad toho, že se nikdy nevzdáváme. Ten rok nás zastihly snad všechny možné choroby rostlin i rozmary počasí — jarní mráz, kroupy, silné deště, plísně. Ale stal se zázrak a v září bylo tři týdny ideální počasí, takže jsme hrozny sklidili ve velmi dobrém stavu, což nám umožnilo ročník 2012 nakonec vydat.
A jak s vámi zamával covid, pokud se budeme bavit o prodejích a distribuci šampaňského do restaurací a barů? V Česku se třeba podle jedné studie pilo doma ještě více alkoholu než normálně.
První měsíce byly složité asi pro každého, ale poté jsme si všimli, že poptávka po našem šampaňském tu stále je a je dokonce vyšší než v minulosti. Naše možnosti jsou ale zároveň omezené, protože nedokážeme vyrábět více vína, než kolik ho aktuálně máme. Víme přesně, kolik lahví je v našich sklepech na dalších deset let. Musíme ho tedy našim klientům distribuovat s rozvahou.
Jaká je situace teď?
Lidé si uvědomili, že je život příliš krátký. Takže ti, kteří pili Dom Pérignon každý měsíc, ho teď pijí každý týden. Ti, kteří ho nikdy předtím neměli, ho vyzkoušeli. Všichni se chtějí rozmazlovat.
V minulosti jste spolupracovali na limitované edici s Lennym Kravitzem, před několika týdny se tváří stala Lady Gaga. Podle čeho umělce vybíráte?
Na základě emocí. Taková spolupráce má lidem mimo jiné ukázat, že Dom Pérignon není jen recept, ale akt tvoření a svobody. Každý rok, stejně jako umělci, vytváříme něco nového. Lady Gaga je velmi všestranná umělkyně, která je tváří celé jedné generace.
Snažíte se tím třeba oslovit nové publikum, které by jinak šampaňskému úplně nevěnovalo pozornost?
Můžete si to takhle interpretovat. My se snažíme být vždycky blíž našim zákazníkům, které spojuje to, že si chtějí užívat život a vzájemně sdílet významné okamžiky.
Duchovní otec šampaňského Dom Pierre Pérignon měl za cíl vyrábět nejlepší víno na světě. Povedlo se mu to?
Doufám v to. Dom Pérignon je úspěšná značka a je velikou zodpovědností nést jméno po tvůrci šampaňského. Ale stejně tak je v tom i hrdost. Rok po roce se snažíme být lepší a lepší.
Dom Pérignon v kostce |
---|
Šampaňské Dom Pérignon je striktně ročníkové. Znamená to, že se na jeho výrobu používají pouze hrozny vypěstované v jednom konkrétním roce. Víno tak nevznikne pokaždé, závisí na konkrétní sezoně. Poprvé se ročník lahvuje po devíti letech, podruhé po 18 a potřetí po 25. S postupujícími roky samozřejmě značně vzrůstá i cena. |