Článek
Hkakabo Razi měří podle odhadů maximálně 5881 metrů. Někteří však tvrdí, že její reálná nadmořská výška je pouze 5800 metrů. Kdyby byly tyto odhady potvrzeny, znamenalo by to, že nejvyšší horou v jihovýchodní Asii by byla Gamlang Razi, která se rovněž tyčí v Barmě.
Pokoření Hkakabo Razi, ležící na samém severu Barmy nedaleko hranic s Čínou a Indií, vyžaduje od horolezců velkou vytrvalost: je třeba ujít 240 kilometrů ve vlhkých lesích, kde je mnoho jedovatých hadů a pijavic, a překonat masív černých skal a vrcholky podobající se ostrým zubům pokryté sněhem a ledem.
„Je to mimořádně náročné,” řekl agentuře AFP dvaatřicetiletý Zo Zin Kchin, který trénuje na vápenité skále. „Není jisté, že se vrátíme živí,” přiznává.
Jeho dva partneři, šestatřicetiletý Pchyei Pchyo Aung a dvaatřicetiletý Aung Kchain Myin, chtějí spolu s ním vstoupit do dějin jako první stoprocentně barmský tým, který tuto hru pokořil. Trojice teď už jen čeká na příznivé meteorologické podmínky, aby expedici zahájila. Prošli intenzivní přípravou, zejména v Nepálu a také v Rangúnu na sportovišti s maskami, aby se naučili zvládat nedostatek kyslíku.
Výstup obtížnější než na Mount Everest
Pchyei Pchyo Aung je jedním ze dvou barmských horolezců, kteří již zdolali Mount Everest. Podle něho však izolace Hkakabo Razi a chybějící infrastruktura způsobují, že je výstup na tuto horu mnohem obtížnější.
„V sedmdesáti letech můžete na Everest vylézt, když máte peníze. Stezky mezi základním táborem a vrcholkem jsou pravidelně udržované, je tu mnoho nosičů a je tu snadnější zorganizovat záchranu ze vzduchu,” říká.
Přípravu barmská výprava rozhodně nepodceňuje.
Britský botanik Frank Kingdon-Ward je prvním známým horolezcem, který se o tuto horu v roce 1936 pokusil. Ve výšce 4900 metrů to ale vzdal. Až o 60 let později, po několika neúspěšných pokusech, dosáhli vrcholku Japonec Takaši Ozaki a Barmánec Nyama Gyaltsen. Ozaki, který jako první v 80. letech překonal Everest ze severní strany, zemřel při další expedici na střechu světa v roce 2011. Hkakabo Razi popsal jako „jednu z nejtěžších a nejnebezpečnějších hor”.
V roce 2014 ztroskotaly dva pokusy o zdolání hory. První skončil tragicky: tým barmských lezců nebyl nikdy nalezen a vrtulník, který je hledal, se zřítil. Zahynul přitom jeden ze dvou pilotů. Při druhém pokusu došly horolezcům zásoby a zhoršilo se počasí. Horolezci se ocitli tváří v tvář „strašlivému ledovému hřebenu” vysokému několik desítek metrů a vrátili se zpět, vzpomíná členka výpravy Emily Harringtonová.
Expedice bude trvat dva měsíce
„Mysleli jsme, že to bude jako v Nepálu nebo v Pákistánu, kde jsou lidé na horolezce zvyklí. Tady ale nejsou ochotni pomáhat a my jsme si museli víc věcí nosit sami,” říká dvaatřicetiletá Harringtonová.
Nyní bude barmským horolezcům pomáhat pětičlenný tým a 70 nosičů. Na případnou pomoc je připraveno několik vrtulníků. Expedice by měla trvat asi dva měsíce. „Jestli se nám výstup podaří, budeme hrdí na to, že jsme barmští občané,” říká Zo Zin Kchin. Doufá také, že ve vlasti, kde je jen několik desítek horolezců, budou příkladem pro jiné.