Hlavní obsah

Po studiu v zahraničí se vrátila do rodného Mali a rozjela byznys s přírodními džusy

Příběh osmadvacetileté agroinženýrky Aissaty Diakitéové je pro řadu Malijců nesmírně inspirující. Ačkoli studovala ve Francii, po dokončení studií se vrátila zpět do své vlasti, aby tam následně rozjela úspěšné podnikání se stoprocentně přírodními džusy. Při jejich výrobě navíc využívá tradičních metod, které poznala za svého dětství v Mopti v centrálním Mali na březích řeky Niger, píše agentura AFP.

Foto: Profimedia.cz

Aissata Diakitéová se svým výrobkem.

Článek

Zde a za studií ve Francii její projekt dozrál. „Když jsem studovala, jezdila jsem každé prázdniny do Mali. Musela jsem mít auto, abych mohla navštěvovat odlehlé venkovské oblasti a hovořit se zemědělci, pochopit zvláštnosti každé sezóny,“ říká mladá žena.

V roce 2016 vytvořila džus Zabbaan, nazvaný podle druhu liány zaban, která roste v houštinách, ale teprve o rok později oficiálně založila start-up, který patří mezi stovku ekonomických činitelů v Mali.

Její příběh inspiruje

„Vyrábíme to, co konzumujeme. Tím vytváříme pracovní místa a bohatství,“ uvádí ministr průmyslového rozvoje Mohamed Aly Ag Ibrahim. „Tento model, kdy mladá žena opustila cizinu a vrátila se investovat do vlasti, inspiruje,“ dodává.

Nedávno se v metropoli Mali Bamaku konalo fórum Invest in Mali, jehož byla Aissata Diakitéová jednou z vyslankyň. Toto fórum mělo za cíl představit příležitosti v zemi, zvláště pak v rodišti podnikatelky.

Foto: Profimedia.cz

Džusy jsou stoprocentně přírodní.

„Přijít dnes do Mali je aktem víry,“ uznal prezident Ibrahim Boubacar Keita v zahajovacím projevu na fóru, které slíbilo přinést investice v přepočtu asi za 1,3 miliardy Kč do výroby cementu, sluneční energie na venkově a produkce obalů.

Víra Aissatě Diakitéové, která zdědila podnikatelského ducha po rodičích, rozhodně nechybí, stejně jako vytrvalost. „Asi tři roky mi trvalo, než jsem si vytvořila síť dodavatelů v zemědělství,“ říká.

Usiluje o označení bio

Její podnik dnes zaměstnává 65 osob a produkuje v průměru 1000 lahví denně. Ty se prodávají většinou v supermarketech v Bamaku asi za 19 Kč za jednu lahev. Aby Zabbaan pronikl na nový trh a do zahraničí, právě usiluje o označení bio.

Značka se opírá zejména o recepty na bázi listů, stonků, květů a plodů z africké savany, z nichž většina roste divoce, jako je baobab, zaban nebo kinkeliba, rostlina známá pro své diuretické účinky.

„Pracujeme se sítí zemědělců, kteří nás zásobují a často zdědili půdu po předcích. Tyto produkty se rovněž používají v tradiční africké medicíně,“ vysvětluje Aissata Diakitéová.

Onoho jitra stojí před jejím týmem úkol degustovat nápoj, který se pak bude stáčet do lahví. Je to Prince, jeden z nejoblíbenějších.

„Někteří si myslí, že tu chybí zázvor, a tak ho trochu přidáme,“ vysvětluje Lala Coulibaly, která má na starost kvalitu a hygienu.

Názvy spojila s příběhy královské rodiny

Každá lahev nese název připomínající časy Mandingské říše, jedné z největších, jaké západní Afrika poznala: od Krále (mango a baobab), Bojovnice (moringa, ibišek, máta a baobab) přes Prince nebo Vévodu (zaban a baobab).

Aissata Diakitéová vysvětluje, že staré příběhy jí vyprávěla její babička. „Spojili jsme jednotlivé názvy s příběhy královské rodiny: od krále po královnu přes válečníka,“ uvádí.

Zakladatelka Zabbaanu již pracuje na novém projektu: získávání a export přírodních aromat „Made in Mali“.

Související témata:

Výběr článků

Načítám