Pěstuje konopí ve velkém, huliči z okolí ho nenávidí

Jaká byla tento rok sklizeň? „Letos špatná, zatím nejmenší.“ Dobrou náladu mu to ale nekazí: „Naštěstí mám ještě zásobu z minulých let,“ ubezpečuje s úsměvem Bednařík. Na Zlínsku, ale i na jiných místech republiky pěstuje na několika hektarech celkem devět odrůd konopí setého (Cannabis sativa L.), jednoleté zelené byliny, která na výšku dorůstá až několika metrů a náleží do čeledi konopovitých, kam patří i jiná, v našich končinách velmi známá rostlina – chmel.

„Dříve jsem pěstoval konopí na větší ploše, protože velká část sklizně skončila v laboratorních pokusech, ovšem jak jsme postupně cizelovali receptury našich produktů, tak už není třeba tolik pokusů a víc jde na výrobu,“ říká spoluzakladatel Výzkumného ústavu Cannasan ve Zlíně, kde pěstují i dalších víc než deset druhů léčivých bylin.

Ještě než jej odsoudíte za to, že vyrábí drogy, když přece zpracovává konopí, zadržte. Jedná se totiž o certifikované odrůdy vyšlechtěné tak, aby obsahovaly do jednoho procenta látky tetrahydrokanabinol (THC). Takovou podmínku klade pěstitelům legislativa. Právě kvůli THC totiž konopí vyhledávají ti, kteří si chtějí navodit rauš – opojení, euforii, a to vykouřením jointa, špeku, brka, trávy, zkrátka cigarety s marihuanou, což jsou sušené květy konopí.

Jiní nedají na konopí s THC dopustit kvůli jeho účinkům na zdraví. Obvykle se jedná o chronicky nemocné pacienty, jimž látka krátkodobě poskytuje úlevu od bolestí a křečí. „Vnímám to pouze jako paliativní působení, které podobně jako například opiáty zmírňuje příznaky, ale neřeší samotný problém,“ říká k tomu František Bednařík.

Nehledě na její popularitu je THC psychotropní látkou, která u každého jedince působí jinak na centrální nervovou soustavu a může probudit i doposud spící predispozice k různým duševním poruchám. Oficiálně je toto „pravé“ konopí s THC k dostání jen v lékárnách na předpis. Ačkoli jeho samopěstování široce prosáklo do společnosti, nadále se jedná o trestný čin v případě, že pěstujete pět a více rostlin, a v menším počtu o přestupek.

Když František Bednařík s pěstováním takzvaného technického konopí na Zlínsku začal, pozornosti kuřáků marihuany to neuniklo. „To byly invaze na pole,“ vzpomíná. „Pěstování podléhá dozoru celní správy, tak jsem musel celníky uklidňovat, že to není pokus o nic nelegálního. Na pole jsem pak dal cedule, že konopí, které se tam pěstuje, je technické – já mu raději říkám kulturní – a nemá psychotropní účinek. To muselo být zklamání,“ ironicky poznamenává Bednařík.

Když pak šel na konci roku podat celníkům hlášení o výsledcích sklizně, informovali ho o tom, že „huliči“ z celého okolí ho nenávidí. „Nejdřív mi to nedocházelo, ale vysvětlili mi: Oni si ty svoje rostliny pěstují tajně v lesích nebo v kukuřici, a jak tam létá pyl z vašich polí, opyluje je a ony pak mají nízký obsah THC.“

František Bednařík se rozhodl dokázat, že i bez této kontroverzní složky je konopí bohatým koktejlem účinných látek, takzvaných kanabinoidů, které příznivě působí na organismus i bez ovlivnění psychiky.

„V roce 2015, když už jsem měl k dispozici své první vědecké analýzy, bylo známo 88 kanabinoidů, o dva roky později 144 a dnes už jich je identifikováno 298. Jedinou psychotropní látkou ale pořád zůstává THC,“ říká absolvent Mendelovy univerzity v Brně, jenž se už v roce 1984 ve své diplomové práci věnoval léčivým rostlinám.

Po vysoké škole nastoupil do někdejšího JZD Slušovice, které za minulého režimu proslulo inovacemi a širokým záběrem v rostlinné i živočišné výrobě.

„Věnoval jsem se tam řízeným fermentačním procesům. Pak jsem odešel do privátního výzkumného sektoru. Mám i patenty z biochemie na klíčení problematicky klíčících dřevin,“ popisuje vědec, jenž ve svých 53 letech složil doktorskou zkoušku v Ústavu zakládání a pěstění lesa při Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity. Doktorské studium nyní dokončuje také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, a to v Ústavu technologie potravin při Fakultě technologické.

„Během doktorského studia na Mendelovce se na mě začali obracet pěstitelé konopí, abych jim pomohl se šlechtěním,“ vzpomíná Bednařík: „Já jsem ty jejich maily vždycky odpálil, protože jsem měl za to, že konopáci jsou feťáci, a tohle mě nezajímá. Nicméně zvědavost daná tím, že s léčivkami pracuji, mi nedala.“

Když pěstitelům navrhl odstranit psychotropní látku a pracovat se zbytkem, tvrdili mu, že to nebude fungovat, protože celý svět přece léčí konopím s THC. „Dobře, tak když to nepůjde s konopím bez THC, pojďme jeho ostatní účinné látky zkombinovat s těmi, které známe z bylin,“ vytyčil si vědec.

V preparátech, které nabízí pod značkou Cannasan, tvoří konopí asi 30 procent, zbytek jsou výtažky, extrakty a maceráty z bylin, oleje (konopný, řepkový a z hroznových jader) a nerozpustná vláknina. Některé směsi cílí více na úpravu imunitního systému, jiné na hormonální rovnováhu, metabolické problémy, cévní či nervovou soustavu.

Před několika lety by jej ale nenapadlo, že výzkum nakonec půjde ruku v ruce s výrobou a že si kvůli tomu bude muset založit obchodní firmu a e-shop. Zájem zákazníků si to ale vyžádal. První pokusy v praxi provedl u několika lidí s chronickou zácpou, což je podle jeho slov vážná diagnóza, neboť se nezřídka pojí třeba se záněty střevní stěny.

„Věděl jsem, že některé kanabinoidy vykazují efekt na léčbu tohoto zánětu a některé byliny zase ovlivňují střevní peristaltiku, proto jsem věřil, že jejich kombinace může pomoci,“ řekl Bednařík.

Šlo o seniory, kteří měli i další diagnózy od roztroušené sklerózy po metabolický syndrom, proto jej velmi potěšilo, když kromě vyléčení ze zácpy hlásili po několika měsících užívání i zlepšení dalších obtíží.

Občas se ozve rodina pacienta, jehož s nadsázkou nazývá technologickou výzvou, neboť trpí vzácným, obvykle autoimunitním onemocněním. Vzpomíná třeba na mladého muže s diagnózou dermatomyozitidy, při níž dochází v těle k zánětům vedoucím až k rozpadu tkání.

„Přestože měl z pohledu současné medicíny velmi dobrou léčbu, skončil ve svých 33 letech jako ležící a lékaři mu dávali několik měsíců života. Měl rodinu, děti a byl už velmi skeptický. Když jsme po čase viděli posun v jeho léčbě, rozhodli jsme se natočit s ním video a výsledek prezentovat na mezinárodní vědecké konferenci. Na natáčení přijel autem, které sám řídil, a dokonce se mohl vrátit do práce,“ líčí Bednařík s nadšením.

Skeptici jistě namítnou, že uzdravení mohlo způsobit něco jiného nebo že nastoupil placebo efekt. „Těmto lidem říkám: Do té doby dělala medicína s tímto pacientem všechno, co uměla, přesto chřadl a chřadl, až skončil jako ležák se špatnou prognózou. Změna začala až ve chvíli, kdy začal užívat naše preparáty.“

František Bednařík přiznává, že se na něj obrací hodně zoufalých lidí, kteří naděje ke konopí upínají ve chvíli, kdy jiné prostředky nezabraly: „Za ty roky už máme zkušenost s více než 84 diagnózami u více než 2500 lidí, kterým jsme mohli naše preparáty aplikovat a sbírat od nich zpětné vazby. Vyhodnocování těchto dat nám umožňuje se pořád posunovat vpřed. Naše výsledky pak prezentujeme na odborných vědeckých konferencích.“

Nejlepší účinky obecně pozoruje u diagnóz, které by shrnul jako choroby s idiopatickým, tedy neznámým původem. Hodně zkušeností má třeba s ulcerózní kolitidou, zánětlivým střevním onemocněním, které často vzniká v mladém věku. Mezi pacienty, kteří jí trpí, najdeme i sportovce, u nichž František Bednařík vidí souvislost s enormním stresem a tlakem na výkon. Jako druhý faktor nárůstu autoimunitních nemocí pak vnímá přechod na potraviny ve vysokém stupni průmyslového zpracování.

„Ne každému ale cannabis pomůže. Ne na každou nemoc a na každé stadium,“ upozorňuje Bednařík. Za roky zkušeností ví, že efekt může být jak kurativní, kdy se skutečně s chronickým stavem pohne, tak paliativní i kurativní zároveň, kdy se ale po vysazení může nemoc vrátit.

Spolupráci s ním v posledních letech svého života navázal Jaroslav Rybka, světově uznávaný diabetolog a internista. František Bednařík podával své preparáty jeho pacientům s poškozeným metabolismem a také diabetikům, jimž tyto směsi pomáhaly upravit hladinu krevního cukru a současně se významně projevily při léčbě chronické, nehojící se rány.

Domlouvali si pravidelná pracovní setkání a hned po tom prvním se osmělil profesora Rybky zeptat, proč si ho vlastně pozval. „Chtěl jsem poznat toho drzého zemědělce, který ale, zdá se, postupuje medicínský správně,“ odpověděl.

Výsledky zaujaly také Lumíra Hanuše, jednu z největších světových autorit ve výzkumu konopí, jenž působí v Izraeli. Františka Bednaříka přizval k práci na projektu využití kanabinoidů při léčbě gynekologických onemocnění a jejich spolupráce trvá dodnes.

Konopí se po letech diskusí a nefungující prohibice možná v Česku dočká i většího legislativního ukotvení. První chystanou úpravou zákona je vytvoření nové kategorie psychomodulačních látek, které sice nejsou návykové, ale ovlivňují naši psychiku. Zařadit by se mezi ně měla rostlina kratom či dosud nepříliš prozkoumaná syntetická látka HHC, která je odvozená z THC.

Jejich prodej by měl být u nás od nového roku regulovaný a dostupný pouze dospělým. Nebude na ně také povolena reklama. Dosud se totiž výrobky s jejich obsahem, často i v podobě lákavě vypadajících sladkostí, prodávají v automatech či na farmářských trzích. Františka Bednaříka netěší, že by se to této skupiny měl zařadit i kanabinoid CBD, na němž je založena většina konopných produktů.

„Za vědce říkám, že CBD není psychomodulační látka. Je to jen nějaká lobby určitých výrobců, kteří tím chtějí zvýšit cenu,“ míní Bednařík: „Naopak jde o látku, která při správném používání s jinými kanabinoidy významně zlepšuje náš zdravotní stav.“

V otázce legalizace „neochuzeného“ konopí s vysokým obsahem THC, tedy umožnění jeho regulovaného pěstování, distribuce i prodeje, má rovněž svůj názor: „V roce 2019 na veletrhu Cannafest za mnou přišel pan Bartoš (předseda České pirátské strany a nynější ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš), abych ho podpořil. Zeptal jsem ho, co a proč chce vlastně legalizovat, a on odpověděl, že přece pro léčbu,“ popisuje Bednařík. „Takhle to ale ve skutečnosti vůbec není,“ odpověděl mu.

František Bednařík uznává, že cigareta marihuany může mít efekt v podobě dočasné úlevy od bolestí nebo křečí, ovšem vadí mu, za jakou cenu. „Máme přece spoustu dat, že kouření obecně, konopí nevyjímaje, škodí a dopad dýmu do plic devastuje naše zdraví. Navíc ohrožuje zvlášť mladé lidi. Vývoj mozku se dokončuje přibližně v jednadvacátém roce, do té doby se šedá kůra mozková teprve buduje a konopí s vyšším obsahem THC v ní může zanechat výraznou negativní stopu.“

Zastánci úplné liberalizace podle jeho slov argumentují tím, že pěstování bude regulované a budou se vybírat poplatky. „Vyberou jen drobné proti tomu, co bude stát léčba pacientů s poškozeným zdravím několikaletou inhalací konopného dýmu,“ namítá pěstitel a výzkumník.