Článek
Sedmasedmdesátiletého Stana Hardwicka provází sbírání sekaček už více než polovinu jeho života. Má jich už tolik, že některé musí skladovat i ve svém obývacím pokoji, k nevelké radosti jeho manželky Margaret. Ačkoliv vlastní sekačky v hodnotě statisíců korun, o svůj maličký trávník v britském Finley pečuje sekačkou, která ho stála jen něco málo přes 600 korun.
„Moje žena Margaret nemá ráda sekačky, ale tak nějak si na ně zvykla, nic jiného jí moc ani nezbývalo. O trávu se u nás doma ale také starám jen já, dvakrát týdně ji zkracuju, aby vypadala pěkně. Ale nepoužil bych žádnou ze svých drahých sekaček. Sbíral jsem je já, ale už není tolik sil, tak mi nyní pomáhá můj syn, který si myslí, že je to hezké hobby, a sbírku tak nyní sdílíme,” uvedl Hardwick.
„Syn je silnější, a když máte 400 sekaček, tak asi chápete, že potřebuji tolik pomoci, kolik je jen možné. Nejde však jen o sbírání sekaček. Vykupuji také ty, které mi ve sbírce chybí a opravuji je, aby byly všechny funkční. Mám rád tu technickou stránku věci, syn se pak stará o finální fázi a vnější renovaci. A o víkendech s nimi pak jezdíme po výstavách. A když nejsou výstavy, tak hledám další,” směje se Brit.
Shání je všude
Hardwick se netají tím, že jde o srdeční záležitost a že by sekačky rozhodně neprodal, pokud by zrovna nutně nepotřeboval peníze.
„Dokud je ale nepotřebuji, tak zůstávají tady. Utratil jsem za ně zhruba 20 až 30 tisíc liber (600 až 900 tisíc korun), ale pro určitého správného kupce mohou mít hodnotu okolo 200 tisíc liber (šest miliónů korun),” tvrdí Hardwick.
„Musím je sbírat dále, pohltilo mě to. Monitoruji celý trh, hodně jich seženu přes eBay a sem tam se objeví opravdu zajímavý kousek, když někdo zemře a do prodeje se dostane jeho sbírka. Mám rád starší kusy, ale ty je samozřejmě těžší sehnat. Nejstarší, kterou mám, je z roku 1863,” dodal vitální senior.