Článek
Obliba vín z tuzemských vinohradů stejně jako jejich konzumace neustále roste. Je to především díky rostoucí kvalitě domácích vín, která se každoročně potvrzuje na mnoha prestižních světových výstavách. Zásluhu na stále vzrůstajícím byznysu, který s tím souvisí, má také podpora státu. Pozitivní trend však doprovází i různé podvodné praktiky, například s dovozem hroznů a následným vylhaným označením země původu již vyrobeného vína a podobně.
Metodu, která tomu má zabránit, nyní budou vědci z brněnské univerzity zkoušet na vzorku stovce vín odrůdy Sauvignon z pěti zemí. V případě pozitivních výsledků budou analýzy rozšířeny na větší soubor vín, čítající až několik stovek vzorků.
Stejnou metodu již v minulosti úspěšně aplikovali na zjišťování a ochranu původu farmakologicky významných látek s cílem odhalit padělané šarže lékových přípravků.
Technologie je postavená na jednoduchém principu, kterému se říká spektrální charakteristika vzorku.
„Vzorek prosvítíme UV zářením a vyvoláme tak celou řadu zajímavých fotochemických reakcí, které jsou pro daný vzorek specifické a po pár minutách je podle spektrální charakteristiky možné říct, z čeho vznikl. Prosvítit je možné prakticky i jakýkoliv kapalný vzorek,“ vysvětluje vedoucí laboratoře bioanalýzy a zobrazování Ústavu chemie a biochemie AF Mendelovy univerzity Lukáš Nejdl. Nová metoda je již patentovaná.
Vynález budou vědci testovat ve dvou vlnách druhého a devátého listopadu. Sauvignon vybrali, protože jde o jednu z nejrozšířenějších odrůd v mezinárodním měřítku.
Ryzlink rýnský z vinice Šobes okouzlil porotu na soutěži v Africe
Jak vědec doplnil, na novou metodu přišel vlastně náhodou při provádění pokusů, které měly vést k syntéze kvantových teček , což je speciální typ fluorescenčních nanočástic. „Zkoušel jsem je takzvaně uvařit pomocí UV záření z různých přírodních extraktů a substrátů jako je cibulový extrakt nebo právě víno, což se nepovedlo, ale díky tomu se zrodila nová analytická metoda,“ vysvětlil Lukáš Nejdl.
Falšování pravosti révového vína patří mezi velké problémy i v mezinárodním měřítku. Například „české a moravské“ odrůdy Pálava se u nás spotřebuje více, než se skutečně může z domácích hroznů vyrobit. „Redukce těchto finančních ztrát může významně pomoci zejména vinařským regionům, které mají svůj socioekonomický status vázaný na pěstování, zpracování, výrobu, prodej révového vína a příslušné kulturní aktivity. Mít jednoduchou metodu, která by rozpoznala geografický původ vína, by byl velký úspěch,“ doplňuje vedoucí Ústavu vinařství a vinohradnictví MU Mojmír Baroň.