Článek
„Konzumace hmyzu je pro člověka prospěšná, protože jeho tělíčka jsou tvořena vysoce kvalitní bílkovinou, která je srovnatelná s bílkovinami drůbeže či ryb, maso hovězí či vepřové kvalitou dokonce předčí. Kromě toho obsahují také značné množství esenciálních aminokyselin,“ popisoval novinářům hmyzí specialista. Jeho netradiční pochoutky jsou přitom běžnou součástí jídelníčku asijských či afrických států.
„Entomofágie, tedy konzumace hmyzu je znovuobjeveným trendem moderní civilizace. Od prvopočátků lidských dějin byl hmyz přitom obvyklou součástí jídelníčku a na mnoha místech světa v tom pokračují. Výjimkou je pouze Evropa, kde se postupně od pojídání hmyzu ustoupilo, ale zase se to vrací. Například ve Francii už mají i restauraci, kde nabízejí hmyz,“ vysvětloval novinářům šestatřicetiletý kuchař při přípravě cvrčka na másle.
Hmyz jako prevence proti rakovině či infarktu
Kuchař dodal, že hmyz přitom obsahuje omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny. „Ty působí preventivně proti srdečním a mozkovým onemocněním, zmírňují i bolesti kloubů. Hmyz obsahuje také chitin, který je nazýván živočišnou vlákninou. Zlepšuje trávení, působí jako prevence proti rakovině tlustého střeva a proti rozvinutí alergií. Preparáty s obsahem chitinu patří mezi vysoce ceněné potravinové doplňky,“ líčil Ocknecht.
„Nejraději mám cvrčka na másle, chutná jako oříšek. Saranče pak jako slanina a šváb jako teplé škvarky. Doporučuji připravovat brouky čerstvé, jsou nejchutnější. Jedná se o rychlé, zdravé a levné jídlo. Litr brouků koupím za 400 korun a udělám jídlo pro 50 lidí,“ usmíval se kuchař.
Napsal už i kuchařku
Na nápad připravovat jídla z hmyzu ho přivedl jeho desetiměsíční pobyt na zaoceánské lodi, kde mohl ochutnat spoustu nezvyklých potravin z celého světa. V Brně pak na Mendelově univerzitě slyšel přednášku na téma hmyzí gastronomie, která ho nadchla. To bylo před 11 lety, od té doby se z vyučeného kuchaře předělaného na cukráře stal odborník na hmyz. Vyšla mu už také kuchařská kniha Kuchyně hmyzem zpestřená.