Článek
Povolání Aziz zdědil po svém otci, který svého syna řemeslu učil, i když to pochopitelně nebylo jednoduché. „Někdo tomu nevěří, dokud mě sám nespatří, někdo tomu nevěří ani pak,” přiznává ve své garáži v Bagdádu.
Za dobu své praxe si v okolí vybudoval dobré jméno. „Opravování automobilů mi pomohlo potkat se s různými lidmi z jiných kruhů, do kterých jsem předtím neměl přístup,” vysvětluje.
Neúspěšná sebevražda mu otevřela brány do nového života

Díky úspěchu v dílně si postupně dodal sebevědomí i pro další koníčky. Vystudoval hudbu, hraje v kapele a učí lidi se zdravotním postižením. Jak si ale sám postěžoval, špatná infrastruktura v zemi mu řadu věcí komplikuje.
Přesto by ve své garáži nechtěl do budoucna pouze zabezpečovat vlastní rodinu. Rád by pomáhal ostatním lidem se zdravotním postižením a probouzel v nich touhu po vlastním úspěchu, shrnula Azizovy plány agentura Reuters.