Článek
V Tunisku ji milují, podává se prakticky ke všem jídlům. Směs s olejem je ale oblíbená v celé severní Africe, na Blízkém východě i v Evropě a často se vyrábí ručně – za použití hmoždířů a mlýnků. I proto Tunisko uspělo s žádostí o zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
Při tradiční výrobě harissy pořádně pálí prsty. Ale na vše se prý dá zvyknout a po letech už to neregistrujete.
Na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO ve čtvrtek nově přibylo také slovinské včelařství či tradice výroby a konzumace švestkové pálenky šljivovica v Srbsku.
Bageta i vorařství
Mezivládní panel UNESCO zasedá od pondělí do soboty a rozhoduje o celkem 46 nominovaných zvycích či tradicích. Ve středu na seznam nehmotného kulturního dědictví přibyla například francouzská bageta, tradiční výroba kubánského rumu či severokorejská nudlová polévka. Ve čtvrtek to bylo i pěstování datlovníků, alžírská lidová hudba rai nebo zambijský tanec kalela.
S nadnárodní nominací uspěla i Česká republika, když se na seznam dostalo vorařství. Nominaci starobylé tradice spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách pod názvem timber rafting společně připravilo šest evropských států, vedle Česka ještě Lotyšsko, Německo, Rakousko, Španělsko a Polsko, které přípravy koordinovalo.
Česká republika má nyní i s fenoménem vorařství na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO zapsáno osm položek. V roce 2020 byla zapsána ruční výroba perličkových vánočních ozdob a předtím výroba modrotisku, loutkářství, sokolnictví, jízdy králů na Slovácku, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a slovácký verbuňk.
Obnovuje staletí starou tradici a lidem vrací víru v Tunisko
