Článek
„Nechávám koberce na slunci, aby je zbavilo všeho vyjma organického barviva a vlny,” popsal Halil Börekçi, výrobce koberců v Döşemealti, které leží u turistického letoviska Antalya.

Na poli získávají koberce patinu a působením slunce i zajímavé barvy.
„Vystavením slunečnímu svitu přes den koberce změknou a v noci zvlhnou, takže se z nich dostane všechna zašlá špína a získají ty správné barvy,” dodal.
Koberce totiž do Döşemealti přiváží z různých koutů země, kde je kupuje zejména od starších lidí a pak je restauruje. Podobně jako jeho kolegové si od místních zemědělců po sklizni pronajímá rozsáhlé plochy polí, na nichž pak rozloží koberce. Kromě zájemců o nákup přijíždějí do oblasti i turisté, kteří si pestrobarevná kobercová pole jen fotí.

Pohled z dronu na kobercovou plantáž je působivý.
Tkaní koberců je tradičním tureckým řemeslem, které se dědí z generace na generaci. Pro různé oblasti jsou typické různé barvy i vzory. Podle tradice ale nemá být ručně tkaný koberec bezchybný, každá tkadlena by měla udělat záměrně chybu, protože, jak praví muslimská víra, jen Alláh je dokonalý.