Článek
Na policích čekají na snýtování ocelové desky, spojené vrstvami pěny, které se nakonec překryjí silným pruhem šedé pásky. Na stěně nad řemeslníky visí dětskou rukou vyvedený modrý dinosaurus a pestrobarevné květiny, které jako by mužům dodávaly odvahu. Na polici jen o kousek níž leží střihy pro brnění ve středověkém stylu.
Majitelem dílny je Vadym Myrnyčenko, statný muž s oholenou hlavou, jehož vášní jsou středověké souboje. Na Ukrajině se tato disciplína řadí mezi sporty, v roce 2019 se zhruba 100 kilometrů od Kyjeva konalo mistrovství světa. Tisícovka účastníků z Británie, Francie, Německa nebo Austrálie se na něm utkala v kláních na koni i bez nich.
„Je to drsný sport,“ přiznává Myrnyčenko, který měl za 20 let účastí v turnajích několik otřesů mozku a zlomených žeber. „Ale jako každý muž chci držet v ruce meč a bojovat jako rytíř.“
Z jeho vášně se stalo živobytí, v dílně zaměřené na vývoz pracovalo až 16 zaměstnanců. Pandemie covidu-19 ale znemožnila pořádání soutěží a donutila ho propustit deset zaměstnanců.
Když reportér AFP navštívil dílnu společnosti na jihu Ukrajiny, čekala tam krabice s kovovými chrániči na odeslání do Číny. Za poslední dva měsíce se ale priority změnily, protože Rusko napadlo Ukrajinu. Na domy v Záporoží, které je necelou hodinu cesty od frontové linie, už dopadly i první rakety.
„Jednoho dne jsme se s kamarádem rozhodli otestovat naše výrobky, naše meče a kosy. Tak jsme šli na střelnici a ukázalo se, že jejich kov dokáže zastavit kulky,“ říká majitel dílny.
Armáda ho dle jeho slov odmítla přijmout, „navzdory taktickému tréninku a znalostem“. Rozhodl se své vědomosti o zpracování kovů využít k výrobě neprůstřelných desek, vyrobil je ve dvou malých pecích a posloužily jako výplň do neprůstřelných vest ukrajinských bezpečnostních složek.
Prvních dvanáct kusů, financovaných z darů zahraničních klientů, zdarma rozdal přátelům v armádě, policii a domobraně. Dalších asi 30 kusů prodal po 150 dolarech (3500 Kč), což odpovídá nákladům na výrobu.
„Jeden známý, který měl ve vestě naše desky, se dostal po ruskou palbu, ale díky nim zůstal naživu. Má jen zlomené žebro,“ raduje se Andrij Palij, Myrnyčenkův kamarád a spolupracovník. „Jsem velmi hrdý na to, že i my se podílíme na pomoci naší zemi,“ říká muž s dlouhým knírem a oholenými vlasy, až na mohutný cop na temeni.
„Jeden známý, který měl ve vestě naše desky, se dostal po ruskou palbu, ale díky nim zůstal naživu. Má jen zlomené žebro,“ raduje se Andrij Palij, Myrnyčenkův kamarád a spolupracovník. „Jsem velmi hrdý na to, že i my se podílíme na pomoci naší zemi,“ říká muž s dlouhým knírem a oholenými vlasy, až na mohutný cop na temeni.
Malá firma, která nemá ani jméno, by měla být schopna vyrobit ještě asi třicet vest, říká její šéf. Pak ale dojde materiál a finance a začnou zase vyrábět nože a mačety. Ani to ale Myrnyčenkovi nebrání v hledání vylepšení pro zbývající kusy.
V neděli se ostrostřelec s jedním zaměstnancem vypravili opět na střelnici, aby otestovali verzi ochranných desek složených ze tří tenkých plátů namísto dvou silnějších. Některé z mnoha kulek, které při testu vypálili, ale ochranou pronikly. „Teď už víme, že to nebyl dobrý nápad,“ říká zcela klidný majitel, kterého to ani v nejmenším neodradilo.
Zatímco ruská armáda zřejmě zvyšuje svůj nápor na jižní frontě a v některých částech Záporoží je slyšet vzdálené ostřelování, Myrnyčenko zůstává. Svou rodinu odmítl evakuovat a je připraven je chránit. „Jaký smysl by jinak měl můj život?“ uzavírá.