Článek
List odhalil, že gigant vyrábějící lihoviny uvažoval o některých novinkách, jako je aromatizovaná whisky, druhy s nízkým obsahem alkoholu či whisky zrající v sudech od tequily.
Manévrovací prostor je však velmi omezený. Scotch Whisky je označení chráněné britským zákonem: tato kořalka se musí vyrábět ve Skotsku z ječmene, kvasinek a vody a zraje nejméně tři roky v dubových sudech. Obsah alkoholu musí být nejméně 40 procent.
Za těchto podmínek je těžké uspokojit takzvanou generaci Y, která pečuje o své zdraví a přeje si snížit spotřebu alkoholu, nebo prodávat whisky na Blízkém východě, jenž je lukrativním trhem, ale konzumace alkoholu tam je často zakázána.
„Johnnie Walker se nemůže náhle stát jahodovou whisky a být vyvážen do Číny,“ řekl agentuře AFP profesor Matthew Pauley z Mezinárodního centra pro pivovarnictví a lihovarnictví při univerzitě Heriot-Wattv Edinburghu. „V tomto odvětví je velký zájem o kořalky s nižším obsahem alkoholu,“ dodává. Ve Skotsku byla zavedena minimální cena alkoholu a objevily se tam rovněž iniciativy, jako je „suchý leden“, měsíc střízlivosti po vánoční sváteční hojnosti.
Palírna Eden Mill ve městě St Andrews upustila od svého projektu používat čokoládový slad, jaký se uplatňuje v anglických tmavých pivech, protože Asociace skotské whisky ji varovala před nebezpečím, že to povede k výrobě lihoviny odlišné od tradiční skotské whisky.
Na policích Mezinárodního centra pro pivovarnictví a lihovarnictví trůní bylinky, koření a aromata používaná při experimentech s ginem. Vše je ale drženo daleko od destilačních přístrojů na whisky, přestože některé inovace byly v rámci zákonných ustanovení učiněny. Například šlo o změnu podílu alkoholu při zrání nebo o změnu sudů krátce před stáčením do lahví.
Názory na změny se různí
Spoluzakladatel palírny Eden Mill Paul Miller patří k těm, kteří jsou pro větší flexibilitu. „Máme nejlepší výrobce piva a lihovin na světě. Bylo by opravdu škoda, kdyby tito lidé neměli možnost prokázat svou kreativitu,“ uvedl ve skotském deníku The Herald.
Murdo Fraser ze skotského parlamentu projevuje méně nadšení: „Osobně bych dal přednost tomu, aby skotská whisky zůstala taková, jaká je. Proto musíme být opatrní, než se pustíme do nějakých inovací,“ říká.
V tradičním baru Roseburn nedaleko rugbyového stadionu Murrayfield v Edinburghu rovněž panují rozpory. Třiapadesátiletý zedník Alan McGuire soudí, že by příliš radikální inovace odporovaly všemu, co whisky tvoří. „Je to úžasný nápoj, který má letitou tradici. Přidat něco, jako je zázvor, citron nebo jahoda, to by zabilo jeho specifičnost,“ soudí.
Pětatřicetiletý ošetřovatel Christopher Gauld se označuje za velkého stoupence změny. „Whisky, kterou dnes máme, by nebyla taková, jaká je, kdyby lidé v minulosti nezkoušeli nové věci. Proto jsem pro experimenty,“ prohlašuje.
Asociace skotské whisky, jejímž hlavním úkolem je zachovat mezinárodní reputaci této místní speciality, neříká na všechno ‚ne‘: „Inovace je důležitá pro všechnu výrobu, pro nové produkty ze skotské whisky nejsou překážky. Spotřebitele však nemůžeme mást. Reklama nových produktů nesmí v žádném případě tvrdit, že jde o skotskou whisky,“ říká její mluvčí. Asociace zdůrazňuje, že se aromatizovaná whisky už prodává jako likér, ale nemůže mít chráněné označení Scotch, stejně jako šumivé víno nemůže být označováno jako šampaňské.