Článek
Masoni zřejmě zdědil vášeň pro vinařství od svého otce, který měl „běžnou“ vinici na venkově u Reggio Emilia. Když ale syn po otcově smrti procházel účetnictví, zjistil, že by do produkce musel investovat daleko více peněz, než může reálně vydělat, a proto pozemek prodal. „Po 20 letech mě to začalo mrzet, a tak jsem si pořídil kapesní vinici,“ řekl Masoni.
Víno teď pěstuje na střeše svého paláce ze 16. století v centru Reggia Emilia. Budova se mimo jiné vyznačuje tím, že v ní v 19. století přespal italský vojevůdce a revolucionář Giuseppe Garibaldi. Samotné Reggio Emilia se nachází v oblasti, jejíž potravinářské výrobky, od parmazánu až po uzeniny jako prosciutto cotto a crudo, se proslavily po celém světě.
Světově proslulé víno dokáže zamotat jazyk už po několika doušcích
Masoni však odmítá, aby se k jeho vínům přistupovalo jako k běžnému alkoholickému nápoji. „Mé víno je formou uměleckého vyjádření, filozofickou provokací,“ řekl Masoni. Neskrývá přitom jistou inspiraci francouzským umělcem Marcelem Duchampem, který v rámci svých instalací ready-made přeměňoval běžné předměty v umění. „Když vidíte kolo v obývacím pokoji místo v opravně, tak si uvědomíte, jak je krásné,“ řekl Masoni, který svá vína prodává v umělecké galerii.
„Jsem jediný výrobce vína na světě, který tvrdí, že by lidé neměli pít jeho vína,“ tvrdí Masoni. Odmítá, aby jeho nápoje v případě, že někdo láhev opravdu otevře, byly hodnoceny obvyklými popisy vínového buketu. „Po prvním doušku se dostaví velké zmatení, po pár vteřinách cítíte, jako by na patře něco ožilo, a otevře se vám nová dimenze,“ tvrdí Masoni, podle kterého jeho vína nenabízejí labužníkům klid.