Článek
V rozhovoru pro agenturu Reuters Bálint prozradil: „Když se podívám 100 let zpátky, můžu říci, že obdělávání půdy je ta nejúžasnější práce, jakou můžete mít,” řekl na předměstí Budapešti na verandě svého domu, odkud je výhled na úhledně upravenou zahradu, kde třešeň je téměř stejně stará jako on sám.
Bálint začíná každý den na své webové stránce odpovídáním na dotazy fanoušků - na Facebooku jich má 430 tisíc. S tříděním elektronické pošty, reagováním na vzkazy a aktualizací webu mu často pomáhá některé z šesti vnoučat.
Bálint byl autorem a editorem knih a časopisů o zahrádkaření, když se začal pravidelně objevovat v populárním televizním pořadu (v letech 1981 až 2009) a současně se stal redaktorem dalšího televizního pořadu o farmaření.
Bálint se udržuje v dobré kondici.
„Moderní společnosti by si měla zachovat blízkost k přírodě. Lidé by měli mít možnost užívat si stínu stromů nebo se radovat, když rozkvetou květiny,” míní.
Povzbuzuje taky každého vlastníka zahrady, ať velké či malé, k pěstování ovoce a zeleniny. „Ti, co si je sami pěstují, obvykle také jedí více ovoce a zeleniny,” řekl. Ve vlastním skleníku má mimo jiné „rajčatovou džungli”, cukety a zelené papriky.
Zůstaňte aktivní
Balint se obává klimatických změn a myslí si, že svět by se měl soustředit na soběstačné komunity, protože rychle rostoucí populace se bude muset nakrmit. „Čísla svědčí, že do roku 2050 by počet obyvatel Země mohl vzrůst na více než deset miliard. Tito lidé budou potřebovat potraviny,” poznamenal.
Za další tajemství své dlouhověkosti Bálint považuje, že vždy zůstal aktivní. Stále pomáhá lidem v Budapešti vytvářet společné zahrady, přednáší, píše knihy a účastní se zahradnických výstav a akcí nejen v Maďarsku.
Prošel koncentračním táborem
Narozeniny plánuje oslavit v tichosti, návštěvou své oblíbené místní restaurace spolu s rodinou. V životě musel přečkat i velmi tvrdé zážitky. Bálint, který je židovského původu, byl za druhé světové války deportován do koncentračního tábora v Rakousku. Vážil jen 42 kilogramů, když se mu s kamarádem v roce 1945 podařilo utéct. Jen jedna z jeho dvou sester přežila holokaust.
Zahradnictví mu dalo cíl a pocit uspokojení, že něčeho dosáhl. „Tajemství zní, že je mnoho lidí, kteří mají v genech potřebu po celý život pracovat, prostě musí dělat něco užitečného,” řekl. „Zahradníkovi každý den rozkvete květina, začne růst semínko či dozraje rajče,” říká s širokým úsměvem.
Může se vám hodit na Seznamu: