Loupež v kasinu, která nemá obdoby. Dodnes zůstává zahalena tajemstvím

Je zhruba hodina po půlnoci 22. září 1992 a z kasina Stardust v Las Vegas nenápadně odchází zaměstnanec Bill Brennan. Málokoho by v tu chvíli napadlo, že pokladní ze sázkové kanceláře má u sebe 507 361 dolarů v hotovosti a žetonech a že je to dost možná naposledy, co je tehdy čtyřiatřicetiletý muž k vidění na veřejnosti.

Brennan na sebe nepoutá pozornost, k penězům nepřišel násilím, ale drzostí a dobře promyšleným plánem. Jak už tomu u podobných případů bývá, Brennana popisovali spolupracovníci jako tichého, nenápadného člověka, který stál vždycky tak trochu stranou. V kasinu pracoval před loupeží asi čtyři roky a nikdy na sebe nepoutal pozornost. Byl to zkrátka poslední člověk, kterého byste podezírali z nekalých úmyslů.

V kasinu Stardust fungovala začátkem devadesátých let velká sázková kancelář a datum, které si Brennan vybral pro uskutečnění svého plánu, nebylo náhodné. Dvaadvacátého září připadalo na úterý, kdy bylo v pokladně nejvíc peněz. V pondělí večer se totiž odehrálo třetí kolo NFL, kdy New York Giants nastoupili proti Chicagu Bears a uzavřeli třetí hrací týden ligy amerického fotbalu. Na utkání se hojně sázelo, peníze proudily kasinem a pokladna se plnila.

O tom, co se vlastně stalo a jak mohl pokladní nepozorovaně zmizet s obsahem pokladny, se dodnes vedou spory. Jisté je, že policie Brennana ani jeho ukradený poklad nikdy nenašla.

Jedna z teorií, se kterou vyšetřovatelé pracovali, se opírá o záhadného sázkaře, který měl s Brennanem spolupracovat, podle některých ho dokonce měl do zločinu tlačit. Taková teorie ovšem postrádá logiku. Proč by Brennan spolupracoval s někým dalším, když veškeré riziko na sebe bral sám? Podařilo by se „tajemnému sázkaři” proměnit ukradené žetony na hotovost, aby jej nikdo neodhalil?

Další spekulace se týkají uplácení ochranky kasina. Zásadním problém pro vyšetřovatele byl totiž fakt, že Brennanův odchod z kasina nezachytila žádná bezpečnostní kamera. A pokud jste někdy ve velkém kasinu byli, pak asi víte, že kamera je skutečně na každém rohu. Uplatil tedy Brennan někoho, kdo mu poskytl krytí? Důkaz policie nikdy neobjevila.

Na druhou stranu je jisté, že členové ochranky Brennana za čtyři roky moc dobře znali. A že by si nevšimli neobvyklých a objemných tašek, ve kterých pokladník musel tržbu odnést, když zaměstnanci kasina podléhali přísnému bezpečnostnímu protokolu, aby se zamezilo podvodům? Zvláštní.

Vzhledem k tomu, že Brennan pracoval v pokladně u sázkové kanceláře, dá se předpokládat, že neměl v sejfu k dispozici příliš velké bankovky. Na zápasy a dostihy se většinou sází bankovky do nominální hodnoty 50 dolarů. Policie však nikdy neprozradila, kolik zmizelo v hotovosti a kolik v žetonech, a tak zůstává záhadou, jak velké tašky vlastně Brennan propašoval ven.

Poté, co v kasinu zjistili, že zmizel pokladník i s penězi, rozjela policie pátrací akci, jejíž součástí byla pochopitelně i domovní prohlídka u Brennana. V tu dobu nikdo zásadně nepanikařil, protože na drtivou většinu podvodů se přijde během minut, hodin, nejpozději snad dnů.

Když ale policie u Brennana doma zjistila jen fakt, že zloděj doma choval kočku, která zmizela společně se svým páníčkem, situace se pomalu komplikovala. Objeveno bylo i několik knih, které se věnovaly změně identity a novému životu v zahraničí. Pokud ale cestoval Brennan s kočkou ze Spojených států, jak je možné, že o cestě nejsou žádné zmínky na mezinárodních letištích?

Policie rovněž předpokládala, že se Brennan pokusí vyměnit ukradené žetony za hotovost. V roce 1992 ještě nebyly bezpečnostní systémy v kasinech propracované jako nyní a neexistovala například technologie RFID (radiofrekvenční identifikace), kdy je možné žetony vystopovat. K tomu by Brennan potřeboval komplice, jenž by nepozorovaně „vypral“ žetony v kasinu. Nikdo takový ale nikdy nebyl odhalen. Je totiž klidně možné, že Brennan vyhodnotil takový krok jako příliš vysoké riziko a žetonů se prostě zbavil.

„Peníze měl odevzdat dvě hodiny po půlnoci a ještě v půl druhé byl viděn v hotelu nedaleko kasina, kde žil,“ uvedl den po loupeži poručík Joe Greenwood z policejního oddělení pro odhalování podvodů. Dá se ale říct, že to byly jedny z posledních informací, se kterými policie mohla pracovat. Po Brennanovi se slehla zem.

Nikdy tak nebylo zjištěno, kdy přesně a kudy opustil kasino, nezjistilo se, kam vedly jeho další kroky, nezjistilo se, jestli měl někdy tajného komplice, nezjistilo se, zda nebyl pouze bílým koněm pro mafiánský gang, a dodnes se neví, zda je Brennan vůbec naživu.

Přitom by se úplně klidně mohl do Města hříchů vrátit a na místě, kde došlo zřejmě k perfektnímu zločinu, by si mohl zatančit a ke všemu se přiznat. Po letech pátrání už se na důmyslného lupiče totiž skoro zapomnělo. Na policejní spis se práší v archivu, zajišťování dalších důkazů se stalo prakticky nemožným úkolem a Brennana už zřejmě nikdo aktivně nehledá.

Někteří zaměstnanci už ve Vegas dávno nepracují a známo zůstalo už jen několik málo lidí, kteří si na Brennana pamatují. A když už se o něm zmíní v televizní reportáži, stále o něm hovoří jako o „mladém, milém, ale nenápadném muži“. Muži, který se zapsal do dějin jako ten, kterému se podařilo okrást obří kasino. A to s vědomím toho, že pokud by ho nekompromisní majitelé přistihli nebo někdy vypátrali, dost možná by jeho kosti teď ležely roztroušené po nevadské poušti.

O drsném prostředí tehdejšího Las Vegas svědčí i případ z roku 2000, kdy ve stejném kasinu došlo k vraždě. V prostorách sázkové kanceláře byl zastřelen muž, jehož vrah byl vzápětí dopaden. U soudu poté tvrdil, že zavraždil mafiánského vymahače, který ho chtěl zabít.

Resort měl před sebou poslední roky slávy, ještě v roce 2003 se uskutečnila oslava v rámci 45. výročí komplexu, pozvaní VIP hosté a známí baviči ještě zažili večírek v duchu „starého Las Vegas“. Finanční potíže kasina, které zahájilo provoz v roce 1958, ale začaly být stále více zřejmé.

V roce 2006 kasino ukončilo provoz a o rok později byl celý objekt za velkého zájmu veřejnosti zbourán. Od letošního července na místě stojí nový komplex. A i když ze Stardustu zůstal doslova jen prach, záhada okolo Brennanova zločinu zůstává.