Článek
Když se nám Palo Onder představuje, jedna z prvních věcí, kterou zmiňuje, jsou jeho rodné Piešťany. I když žije už přes 18 let v zahraničí – od Barcelony po Dublin – ve slovenském městě stále často pobývá a pracuje.
Základnu má už několik let strategicky v Londýně, odkud kvůli práci neustále cestuje po celém světě. „Zrovna před pár dny jsem se vrátil z Istanbulu. Věnuju se vrcholové floristice, cestování k tomu patří, jedu tam, kde mě chce klient. Líbí se mi nebýt nikde připoutaný,“ říká nám na úvod našeho setkání v centru Prahy, kam na pár dní zavítal.
On sám nejdřív snil o dráze herce, nakonec se ale dal na studium floristiky. Už v prvním ročníku střední školy se v jedné soutěži umístil mezi vítězi a prý ani sám nevěděl jak. Šlo mu to prostě od ruky. Tehdy pochopil, že má asi na práci s květy skutečně talent. A obor ho baví dodnes.
Floristika je umění
„Květiny jsou rozhodně můj život. A když se projdu po městě, jako je třeba Praha, najdu určitě různé květy, které se mi budou líbit a budu nad nimi ‚óchat‘ a ‚wowkat‘,“ směje se s upřímností sobě vlastní.
Co ho na květinách tak přitahuje? „No v první řadě je to ten nektar!“ vtipkuje. „Velmi mě inspirují jejich barvy, tvary a celkově to, jak si příroda vyhrála s těmito tvory, považuju je za velmi vznešené tvory, které dokáží měnit atmosféru,“ přibližuje nám svůj pohled.
Floristiku vnímá jako druh umění a je rád, že ji tak začíná chápat i čím dál více lidí. Jeho „umělecká díla“ jsou mnohdy rozsáhlá, někdy opulentní, jindy střídmější. Zvládne jich v průměru kolem čtyřiceti za rok.
„Moje konstrukce jsou poměrně složité, ale nesnažím se je komplikovat příliš mnoha materiály, v jednoduchosti je krása, to praktikuju. Jednoduše bych řekl, že můj styl je hodně naturální, moje díla velmi často obsahují prvky více či méně ekologické, jsem zaměřený i tímto směrem,“ objasňuje florista.
Luční květy za 3,5 milionu. Český pár vyrobil zřejmě nejdražší zlatou kytici na světě
Na práci ho baví především umělecká stránka, se kterou si může pohrát a „nemít křídla úplně přistřižená“, jak sám říká. Když se zrovna nemusí držet striktního zadání od zákazníka, inspiraci na aranžmá hledá třeba v hudbě, při procházkách po lese a všude kolem sebe.
„Často ke mně múza přijde automaticky, stačí vidět to dané místo, kde bude instalace, někdy tam nemusím být ani fyzicky, stačí mi fotky a videa,“ zmiňuje.
Mezi jeho oblíbence z říše květin patří dahlia neboli jiřina, z exotičtějších květů jsou to pak tropické helikónie. Rád do instalací zapojuje i různou zeleň, nejen tu, která se dá koupit, ale cokoliv, co roste kolem nás. A když potřebuje doručit květiny do dalekého zahraničí, není to prý díky dnešnímu globalizovanému světu logistický problém.
Aristokracie i Hollywood
„Nejčastěji pracuju na zakázkách, jako jsou více či méně luxusní svatby, dělám photoshooty pro různé magazíny, módní značky nebo třeba parfémy. Často se pohybuju i v aristokratickém prostředí, v různých palácích a zámcích,“ popisuje prostředí, kam se mnohdy jiní lidí nemají šanci podívat.
Najímají si ho i státníci, celebrity či hollywoodské produkce. Třeba korunní řecká princezna Marie-Chantal, Gordon Ramsay pro své restaurace, hudebníci Elton John, Adele nebo Barbra Streisand.
„Velmi mi utkvěl v hlavě Rob Marshall, což je režisér, který pracoval na několika největších filmech, které kdy byly natočené, například Geisha nebo Piráti z Karibiku. Tento muž mě velmi inspiroval svou pokorou a tím, jak umí ovládat celý ten svůj ‚regiment‘. Jak se on choval k jiným, oni se na oplátku chovali k němu, a vždycky dosáhl toho, čeho potřeboval. Toto mě velmi inspirovalo a nikdy na to nezapomenu,“ přiznává čtyřicetiletý florista.
S režisérem Marshalem spolupracoval na filmu Čarovný les, kde se Onder potkal s hereckými hvězdami jako Johnny Depp, Meryl Streep, Anna Kendrick nebo Chris Pine.
O jeho umu se mohla přesvědčit i britská královská rodina. „Velmi málo lidí se k nim skutečně dostane, já to štěstí neměl, ale už jen to, že jsem pro ně mohl dělat nějakou práci, pro mě byla velká pocta,“ potvrzuje.
Zdravotní klaun Zdeněk Grečnár: Červený nos znamená legraci. Měníme atmosféru v nemocnici
„Pracoval jsem pro sekci jedné firmy, která se starala o krále Karla III. a jeho větev rodiny. Měl jsem možnost pro ně pracovat hned, jakmile jsem přišel do Londýna, tím jsem začínal. Byly to různé bankety a soukromé kytice pro členy královské rodiny, dokonce i pro samotnou královnu Alžbětu II.,“ vzpomíná Onder.
Za svůj největší úspěch ale stejně považuje to, že ho uznávají lidé z jeho branže a že pro ně může být inspirací. V blízké době chystá na Slovensku květinový festival a další akce ho čekají v Londýně.
A co plánuje do budoucna? Snad to bude otevření vlastní floristické školy v britské metropoli i na Slovensku. Už teď vede soukromé workshopy pro zájemce. Své zkušenosti předává dál i jako porotce ve floristických soutěžích.