Král italských gurmánů láká na gastropark

Na deseti hektarech plochy vyrostlo 45 restaurací, bufetů, prodejen i výstavních stánků, v nichž 150 firem útočí na chuť, zrak i čich návštěvníků.

Pustil je sem pod nesmlouvavou podmínkou – nabídnou nejvyšší kvalitu. Najdete tam pekárny, řeznictví, výrobnu moštů, zahrady s bylinkami, výběhy pro skot, ale i multimediální pavilon, kongresový sál pro tisíc účastníků, nejrozsáhlejší solární park na světě, poštu, pobočku spořitelny a naproti ní kapli.

„Papež by měl vyhlásit pesimismus za smrtelný hřích,“ to je životní krédo věčně dobře naladěného a hyperaktivního podnikatelského mága. Před lety vdechl z ničeho život potravinářskému řetězci Eataly nabízejícímu prvotřídní italské delikatesy a kuchyňské potřeby ve 38 pobočkách od New Yorku po Tokio a dodnes srší vizemi, nápady a netrpělivostí.

Farinetti, jemuž se přezdívá i král italských gurmánů, nezastírá, že tak trochu opisuje od Disneylandu. „Američané dokážou snad úplně vše, na co sáhnou, přeměnit v globální značku – třeba tím, že dodají příběh. Musíme se naučit vyprávět o všem, čím se naše nádherná země může pochlubit,“ svěřil se týdeníku Der Spiegel.

Tematický park pokřtil FICO Eataly World, přičemž zkratka FICO zastupuje název Fabricca Italiana Contadina, tedy volně přeloženo Italská farmářská továrna. V místím nářečí však Fico znamená skvělý, přitažlivý, báječný. „Fico, to je Itálie, to jsme my, náš životní pocit,“ nepochybuje zakladatel parku.

Farinettiho pýchou se stala výstavní hala ve tvaru písmene L napěchovaná stánky, restauracemi a pracovními dílnami. Stěnu další z hal lemují bedničky s 1200 odrůd jablek. „Všechno je báječně čerstvé, odebrané z okolních farem. Lidé si musí pochutnat – a na ničem jiném nezáleží,“ řekl listu The Guardian jeden z dodavatelů Giovanni Schiatorri.

Hosté se po areálu pohybují pěšky, vláčkem nápadně podobným další chloubě země na Apeninském poloostrově – rychlovlakům Frecciarossa – nebo na velkých trojkolkách značky Bianchi s dřevěnými koši na zakoupené delikatesy.

Třeba na vyhlášenou šunku prosciutto, kterou nabízí Massimo Pezzani, majitel oblíbené restaurace Antica Ardegna. Ani on nezapomněl vyprávět příběh své šunky od výběru masa přes proces zrání až po krájení na malé kousky.

Kolik Farinetti, ale i město Boloňa, soukromí investoři, několik ministerstev a turistický úřad do projektu vložili, zůstává tajemstvím. Farinetti si na návštěvnost nemůže stěžovat. Nechal se slyšet, že by rád ročně uvítal šest miliónů zájemců, z toho dva ze zahraničí. „Potěšilo by mě denně šestnáct autobusů s Japonci a osmdesát s italskými důchodci,“ uzavírá s úsměvem.