Článek
Když jsme domlouvali setkání, zmínili jste, že po něm půjdete natáčet další video. Co to bude?
Honza: Půjde o sochy na Karlově mostě. Chceme ve videu ukázat, které z nich jsou originály a které kopie. Dokonce jsme si na tohle natáčení po dlouhé době připravili scénář.
Janek: Tady jsme k tomu udělali takovou mapku. (vytahuje papíry) Vidíte, zeleně jsme označili originály, červeně kopie. Ovšem u těch označených zeleně jde ještě o to, jestli jsou to sochy, které tam stály původně. Jedna socha z Karlova mostu se například kdysi přesunula k Nemocnici pod Petřínem. Hodně lidí kolem ní chodí, aniž by o jejím původu věděli.
Jak byste to, co děláte, představili čtenářům, kteří vaše videa zatím nesledují?
Janek: Na YouTube máme už asi šest let kanál Honest Guide, který natáčíme v angličtině. Honest znamená upřímný nebo také čestný, guide je průvodce. Nechtěli jsme turistům dávat obvyklé tipy, ať jdou na Karlův most a Pražský hrad. Chtěli jsme jim ukázat, jak v Praze žijeme my, do jakých kaváren a restaurací chodíme, na kterých místech rádi trávíme čas.
Máme od cizinců zpětnou vazbu, takže víme, že si úroveň a cenu dopravy v Praze pochvalují
Honza: Zahraniční návštěvníci tam najdou základní praktické informace, dovědí se třeba to, že se za jedno euro pohodlně dostanou z letiště veřejnou dopravou do centra Prahy.
Přitom Pražané na veřejnou dopravu často nadávají…
Honza: No právě! Máme od našich sledujících z řad cizinců zpětnou vazbu, takže víme, že si úroveň a cenu dopravy v Praze pochvalují.
Janek: Někteří turisti si nejsou jistí, jestli je naše městská hromadná doprava bezpečná, jestli je v ní čisto a jestli není moc drahá. My je ujistíme, že ji mohou bez obav použít. Pro nás jsou to samozřejmé věci, ale cizinci je nevědí. Stejně jako nevědí například to, jestli je u nás pitná voda nebo jestli je bezpečné chodit po Praze pěšky.
K anglickému kanálu Honest Guide přibyli před dvěma lety čeští Kluci z Prahy. Co vás k tomu motivovalo?
Janek: Uvědomovali jsme si, že Prahu během svého života navštíví většina Čechů, mnozí do ní jezdí pravidelně nebo tu trvale žijí. Honest Guide dobře fungoval a my chtěli podobnou službu poskytnout i Čechům, kteří by anglický kanál nesledovali kvůli jazykové bariéře nebo proto, že některé věci, které tam řešíme, jsou pro ně samozřejmé.
Honza: Chtěli jsme mít platformu pro témata, která jsou svým obsahem lokální. Občas nás u nějakého anglického dílu napadlo, že by dobře fungoval i pro Čechy. Postupně takových témat přibývalo, a tak jsme do natáčení v češtině zapluli.
Nijak zvlášť promyšlené to nebylo. Stejně tak jsme si v začátcích anglického kanálu mysleli, že natočíme jen dvě tři videa o základních věcech, jako je cesta z letiště a výměna peněz. Pozitivní odezva nás překvapila, a tak díly postupně přibývaly.
Ve videích obou kanálů upozorňujete na různé pasti, do nichž může člověk v Praze spadnout. Přibližte, které to mohou být.
Honza: Záleží na typu člověka. Někteří - zejména zahraniční turisti - přijíždějí velmi obezřetní, až nedůvěřiví. Další to mají takzvaně na háku, jdou si vyměnit peníze do první směnárny a můžou narazit. Nebo si objednají taxík tam, kam by se dostali levněji, a dokonce i rychleji metrem.
Narazit můžou taky v restauraci, kde zaplatí zbytečně moc, aniž by tomu odpovídala kvalita jídla, nebo v předražených minimarketech.
Pár nepoctivých směnáren tu stále ještě funguje. Poškozují jméno České republiky
Platí ještě, že pražští taxikáři ve velkém podvádějí? Anebo je tento problém už minulostí?
Janek: Pokud bychom se bavili o tom, jestli taxikáři nadsazují ceny zahraničním zákazníkům, pak musím říct, že se to pořád ještě děje. Je to ale menšina, odhadem jde o nižší desítky nečestných řidičů, kteří něco takového dělají, přičemž celkový počet taxikářů jde do tisíců.
Podobné je to se směnárnami. Situace se zlepšila, ale pár nepoctivých tu funguje. Poškozují jméno České republiky. A přitom jsou to Češi! Sedí na větvi, kterou si sami podřezávají. To mě pořád štve…
Honza: Ale je jich čím dál míň. Když jsme s natáčením videí před šesti lety začínali, fungovalo jich plno. Legendární nepoctivá směnárna na Staromáku, která prodávala šestnáct korun za euro, skončila. Stála přímo naproti orloji a otevřeno měla nonstop.
Její zavření je přičítáno k vašim zásluhám, opakovaně jste na ni upozorňovali. Pojďme dál: jak je to s pražskými restauracemi?
Honza: Česká obchodní inspekce provádí kontroly a nachází nesrovnalosti - účet za jídlo je třeba o osmdesát korun vyšší, než by měl podle jídelního lístku být. V centru Prahy jsou totiž určité typy restaurací, které žijí z toho, že turistovi naúčtují peníze navíc.
Když je člověk na dovolené, chce si především užít a přirozeně trochu ochabuje jeho pozornost a ostražitost. Je mnohem snazší ho v takovou chvíli napálit.
Janek: Promiň, že do toho vstupuju, ale chtěl bych dodat, že takových restaurací je minimum. Není to tak, že byste se v historickém centru Prahy nemohli normálně najíst. A ani pivo nestojí ve všech podnicích na Staroměstském náměstí 150 korun, jak se někdy říká.
Na Staromáku je například restaurace U Kata, kde si dáte hotovku za 130 korun a k tomu pivo za 50. Je to taková čtyřka, lidi ji buď nenávidí, nebo milujou.
Dalo by se najít pár dalších podobných, zrovna teď chceme jednu takovou obyčejnou pivnici vyzkoušet. Další tipy na restaurace, kavárny a bistra máme ve videích, věnovali jsme jim už několik dílů.
Vaše tváře jsou mnohým restauratérům jistě známé. Nehrozí, že si ve vaší přítomnosti dají pozor?
Honza: Mě moc neznají, stojím většinou za kamerou.
Janek: I tak si většinou najdeme někoho, kdo udělá první průzkum za nás. Dobře fungují i recenze na internetu, třeba na Google Maps nebo Trip Advisoru. Krajně podezřelé je, když na nich tu konkrétní restauraci nenajdete.
Je na recenze stoprocentní spolehnutí?
Janek: Není, s placenými recenzemi se roztrhl pytel. Poté, co jsme natočili reportáž o stánku Staropražská šunka, kde jsme vysvětlili, jak nečestně tenhle podnik na Staroměstském náměstí funguje, objevily se na internetu pozitivní recenze, a to i od muslimů z Indonésie, kteří vepřové nejedí.
Část sortimentu tvoří produkty z konopí. Vytváří se tak dojem, že Česko je země, kde je tráva legální
Honza: Co se týká restaurací, existují i další varovné signály, třeba když ten podnik nemá název. Každá slušná restaurace se chce nějak jmenovat a její majitelé chtějí mít hodnocení na internetu. Varovné může být menu s velkými obrázky a názvy jídel výhradně v angličtině, ale neplatí to vždycky.
Zmínili jste předražené minimarkety. Jak to s nimi je?
Janek: Tváří se jako minimarkety, ale ve skutečnosti to klasické minimarkety s nabídkou základních potravin nejsou. Jde o prodejny turistického zboží, které je nadceněné.
Část sortimentu tvoří produkty z konopí. Vytváří se tak dojem, že Česko je země, kde je tráva legální. Můžete si koupit cannabisové lízátko nebo trávu, která ovšem neobsahuje účinnou látku THC, což ale turisti nevědí. Nebo absint, co ve skutečnosti není absint. A taky vodu za 120 korun.
Honza: Zrovna támhle naproti jeden takový je. Jednou jsem tam vešel a viděl babičku, která chtěla vnukovi koupit lízátko a ptala se prodavače: „Neměli byste nějaké bez té marihuany?“ Bylo to smutný.
Strážníci většinou dělají, co můžou. Chybí zákony, které by podvodníky postihly
Janek: Dřív to fungovalo tak, že tyhle obchody měly dvojí ceny, pro Čechy a pro turisty. Teď už na to kašlou.
Při sledování vašich videí si diváci mohou klást otázku, proč všechny ty podvody, na které upozorňujete, neřeší policie. Jakou s ní máte zkušenost?
Janek: Strážníci, kteří se pohybují v centru Prahy, řeší problémy, o nichž nemáme ani šajn. Myslím si, že většinou dělají, co můžou, a my si jich za to vážíme. Co vidím jako zásadnější problém, je slabá legislativa. Chybí zákony, které by podvodníky postihly.
Honza: Když vás takzvaný ruličkář ošidí o částku do deseti tisíc korun tím, že vám na ulici podvodně vymění peníze a podstrčí vám při tom falešné bankovky, dopouští se tak jen přestupku, nikoli trestného činu. Hrozí mu maximálně pokuta.
Naším cílem je na tyhle podvodníky ukázat, natočit je a udělat z nich tak trochu celebrity, aby si na ně co nejvíc lidí dalo pozor a vyhnulo se jim.
Video o ruličkářích mělo na vašem anglickém kanálu nejvyšší sledovanost. Věděli byste, které video podobně zabodovalo na českém kanálu Kluci z Prahy?
Janek: Byl to díl o tom, jak fungují podvodné televizní hry na stanici TV Barrandov, měl dva a půl milionu zhlédnutí. Principem hry bylo například najít mezi mnoha stejnými obrázky jeden odlišný, díky čemuž mohl divák vyhrát peníze, pokud svůj tip zavolal do studia.
Hry zabíraly neuvěřitelných dvacet procent vysílacího času a hovor stál 95 korun za minutu. Asi není potřeba dodávat, že většina volajících nic nevyhrála, telefonáty se uměle protahovaly, a někteří lidé tak provolali tisíce korun, přičemž do televize volaly třeba i nudící se děti. Naštěstí už tenhle podvod neběží dál.
Honza: Ve videu jsme upozornili i na další problematické postupy TV Barrandov - prodej šperků. Podrobněji se mu věnoval youtuber Lukefry, který o tom natočil samostatné video. Ukazuje v něm, že nabízené šperky nemají hodnotu, která by odpovídala ceně, za jakou je důvěřiví diváci v teleshoppingu kupují.
Zaměřme se na chvíli na něco pozitivního. Co byste v Praze doporučili?
Honza: Záleží na povaze člověka a na tom, jestli už něco z Prahy zná. Pokud by šlo o někoho, kdo už má s Prahou zkušenost a absolvoval obvyklé turistické cíle, snažil bych se vzít ho na nějaké nové, zajímavé místo. Příjemné jsou pražské parky, Karlín nebo třeba část centra kolem Betlémského náměstí.
Janek: Když přijela do Prahy moje příbuzná, která nikdy nebyla na Pražském hradě, tak jsem ji tam přirozeně vzal, ale ne ve tři odpoledne, kdy se nádvořím valí davy turistů, ale až večer, kdy tam bylo skoro prázdno. Zážitek z takové návštěvy je pak úplně jiný.
Nebo si vezměte svatovítskou katedrálu v areálu Pražského hradu - stydím se za ty turnikety, které u jejího vstupu jsou. Jiný zážitek ovšem je, jít do ní na mši, nebo třeba v klidu navštívit některý z dalších gotických chrámů, které v Praze máme a kam turisti hromadně nemíří.
Zmínili jste, že máte od zahraničních sledujících zpětnou vazbu. Mohli byste shrnout, jak Prahu vnímají?
Honza: Někdo to tady miluje, jiný nenávidí. Dostáváme všechny typy reakcí, které vás můžou napadnout. Dělali jsme na tohle téma i anketu a názory byly pestré.
Janek: Stane se, že jen tak na ulici potkáme někoho, kdo nás pozná a řekne, že si díky nám Prahu užil a že byl třeba na nějakém obyčejném místě, na které by ho jinak nenapadlo jít. To nás vždycky potěší.
Kdo jsou Kluci z Prahy
- Janek Rubeš a Honza Mikulka se znají dvanáct let. Začínali na Stream.cz, kde získali zkušenosti v oblasti žurnalistiky i natáčení videí.
- Janek mj. studoval na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Získal ocenění Křišťálová lupa a Novinářská křepelka.
- Kameraman Honza vystudoval marketingovou komunikaci na FSV Univerzity Karlovy.
- Za projekt Honest Guide společně získali v roce 2019 Křišťálovou lupu v kategorii online video.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Honest Guide Praha - Janek Rubeš, Honza Mikulka (2019) E-kniha