Článek
„Před dvaceti lety jsme měli víno, které mělo chuť citrusů, citronu a trochu grapefruitu. Dnes máme vína, která jsou blíž exotickým produktům: liči a ananas. To je pozoruhodný vývoj,“ říká Rigo, který je spolumajitelem vinařství Domaine de Mellemont. „Před dvaceti lety jsme měli mnohem lehčí vína. Dnes máme vína, která jsou plnější, s delším koncem a mnohem delší perzistencí.“
Rozloha vinic v zemi, která je více známá svým pivem, činila podle údajů belgického ministerstva hospodářství 72 hektarů. Loni to bylo už 343 hektarů. Ve srovnání se sousední Francií je to sice málo, ale je to zatím jen začátek.
Počasí je nevyzpytatelné
Odborník na klima z univerzity VUB v Bruselu Wim Thiery tvrdí, že tyto změny jsou součástí jasného trendu. „Zřetelně vidíme změny, kdy regiony ve Středomoří, které jsou nyní vhodné pro vinařství, už v budoucnosti nebudou. Anebo čím dál méně,“ uvedl. „Místo toho se vhodné pro vinice a pěstování vína stanou v budoucnu regiony v severní Evropě,“ dodal.
Má to ale i své nedostatky. Změny klimatu zpravidla způsobily, že počasí je více nevyzpytatelné, což může vinice poškodit, upozornil Thiery.
Většina změn ve vinařství 40 kilometrů jihozápadně od Bruselu přišla pomalu. Zvýšila se produkce, chuť se změnila a sklizeň přichází dříve. Místní nazývali zdejší období sběru vína „sklizeň Všech svatých“, protože bývala v období stejnojmenné slavnosti koncem října. „Letos plánujeme sklízet hrozny někdy koncem září nebo na počátku října,“ říká Rigo.
Pokud jde o změny, které zaznamenal v posledních letech, rád se zaměří na to pozitivní. „Belgické víno je velmi mladé. Je stále v období dospívání, pokud jde o odrůdy a prostředí, ze kterého prochází a které mu dává originální vlastnosti. Myslím, že v nadcházejících letech objevíme opravdu skvělé věci,“ dodává.