Hlavní obsah

Kávu si sladí medem, cukru se vyhýbá

Právo, Lucie Fialová

Kdyby každý snědl tolik medu, co já, museli bychom mít takových fabrik sto, usmívá se Milan Špaček, jednatel a obchodní ředitel společnosti Medokomerc, která je největším tuzemským zpracovatelem medu. Statistiky říkají, že Čech spotřebuje v průměru pouhé kilo sladké hmoty za rok.

Foto: Lucie Fialová, Právo

Milan Špaček spojil svůj život s medem, firmu vybudoval v Čestíně.

Článek

Špaček ochutná každý med, který firma ze středočeského Čestína vykoupí. Za sezonu do závodu dorazí přibližně tři tisíce sudů. I každý nový nabídkový vzorek projde Špačkovými ústy. Cukru se vyhýbá, čaj pije zásadně neslazený, kávu si ale medem osladí rád.

Teď jenom potřebujeme, aby zapršelo.
Milan Špaček

Špaček pochází ze včelařské rodiny. Doma v Jaroměři obhospodařovali 250 včelstev. Po revoluci se vrhli na nákup a prodej medu. „V Čestíně zase působili Novákovi. Ti se rozhodli, že si postaví zpracovnu medu. Koncem 90. let ale měli nějaké problémy, a protože se otcové znali, sešli se a dali to dohromady,“ líčí začátek firmy, která zaměstnává asi třicet lidí.

Favorit z Chile

Medy do Čestína, který se nachází nedaleko Kácova, putují v kamionech v 200litrových kovových sudech. „Hnědé jsou z Argentiny, žluté z Chile, bleděmodré z Uruguaye. Šedivé většinou z Ukrajiny,“ vysvětluje včelař barevné rozlišení. Ne všechny státy se ale drží své barvy.

„Moc medu tady není, asi 500 tun,“ rozhlíží se po barelech vyrovnaných až ke stropu rozhlehlé haly. Každý právě přibyvší sud je třeba otevřít, odebrat vzorek a ten odeslat do laboratoře v Německu. Teprve po rozborech lze med použít.

„Chilský vysokohorský med, ten mi chutná. Hezky voní, má zajímavou chuť,“ prozrazuje svého favorita Špaček, který podle dosavadních indicií očekává, že letošní rok bude pro včelaře příznivější než ten minulý. Sluníčko a rozkvetlá zeleň už včely do terénu vylákaly. „Teď jenom potřebujeme, aby zapršelo,“ poznamenal.

Inspirace z Německa

Zkrystalizovaný med ze skladu putuje do termokomory, kde ho tepelná spirála šetrně ohřívá, aby byl tekutý. „Tady voní lípa, krása,“ hlásí Špaček, když prochází kolem jedné z nich.

Pak se med čerpá do tanku, kde se směsi míchají, vakuové odpěňovačky, zásobních tanků a odtud do lahví. Výroba hotové směsi zabere zhruba dva dny.

„Inspirovali jsme se v Německu. Koupili jsme balené medy a dali je na analýzy, abychom věděli, co obsahují,“ reaguje na otázku, zda přišli s nějakou vlastní směsí. Evropský zákazník má podobné chutě, takže nevadí držet se osvědčených receptur.

„Někdo ten med konzumuje, jsme tu pro ty zákazníky. Pracujeme na tom, aby se ho konzumovalo víc. Na nové zákazníky jsme připraveni,“ odpovídá s úsměvem na otázku, nebylo-li riskantní kvůli malé spotřebě pustit se do podnikání na tomto poli.

Může se vám hodit na Seznamu:

Související témata:

Výběr článků

Načítám