K zániku měla několikrát jen krůček. Dnes je rajhradská sladovna ve světě vzorem

Sladovna za dobu své existence několikrát doslova vstala z popela po rozsáhlých požárech, její podzemní třípatrová humna byla i svědkem výroby tajných nacistických raket, které vyrábělo na tři a půl tisíce lidí v třísměnném provozu.

Ani velký požár na konci války ji však nesrazil na kolena a slad se opět z Rajhradu nejčastěji po železnici rozjížděl do pivovarů. Paradoxně definitivní tečku za výrobou mohlo udělat rozhodnutí Obchodních sladoven v Prostějově, které zde ukončily výrobu před třiadvaceti lety.

„Šťastná náhoda nám pomohla, když se humpolecký pivovar Bernard zajímal o koupi vlastní sladovny. V únoru 1999 skončila výroba, většina pracovníků dostala výpověď. V září roku 2000 jsme sladovnu koupili a prodávající naštěstí ještě nestihl demontovat technologii, jak to měl v plánu,“ zavzpomínal ředitel sladovny Josef Vávra.

„Sladovna Bernard s rozlohou humen 5100 čtverečních metrů a produkcí sladu je nyní největší humnovou sladovnou na světě. Ročně zde zpracujeme osm až osm a půl tisíce tun ječmene, ze kterého vyrobíme kolem šesti a půl tisíce tun českého, plzeňského sladu,“ popsal Právu sladmistr Jiří Šusta. Jak doplnil, od počátku, kdy zde začal Bernard hospodařit, se snažili ve výrobě o maximální úspory.

„Na uvedenou produkci spotřebujeme 40 000 kubíků vody, proto máme vlastní studny a svou čistírnu odpadních vod. Za jeden den spotřebujeme 3500 kubíků plynu. Technologie, které zde byly do roku 2001, spálily na tunu sladu 160 kubíků plynu. Po úpravách dokážeme nyní stejné množství vyrobit za méně než polovinu,“ uvedl sladmistr Jiří Šusta.

Ječmen se v Rajhradě tři dny namáčí, čtyři až pět dnů klíčí na humnech, po dvoudenním uložení na hvozdech se nechá minimálně 21 dnů odležet v silu a poté se už může expedovat do pivovarů.

„Klíčící ječmen vydechuje kysličník uhličitý, který je těžší než vzduch, a proto klesá zpět do hromady. Aby štěpení škrobů a aktivování enzymů, které jsou pro slad velmi důležité, probíhalo optimálně, je třeba obilky okysličit, a to se děje právě pomocí mlatmobilu, tedy opráním,“ popsal stručně princip zázraku vzniku sladu na humnech historik a pivovarnický a sladařský badatel Filip Vrána, který z archivů a s pomocí spolupracovníků vytvořil publikaci, která 150 let sladovny mapuje.

To, že tento slad pro výrobu dobrého piva skutečně zázrakem je, dosvědčuje ředitel Vávra. „I přes novější a rychlejší metody výroby sladu má tento klasický postup výrazné zastánce. Mimo jiné to dosvědčuje i fakt, že podle naší sladovny byla nedávno postavena jiná pro výrobu piva v USA a zřejmě i v Japonsku, kde tuto letitou, ale stále funkční technologii kopírují taktéž,“ dodal.