Článek
V oboru, ve kterém pracujete, jste tak trochu přízrak. Vlastně docela hodně. Nebylo to celé tak trochu hlavou proti zdi? Jak se vám vlastně povedlo prosadit v oblasti, které dominují dlouhá desetiletí muži?
Z počátku to bylo doopravdy těžké. Je to už více než 30 let a Guatemala byla tehdy ještě více machistická. Než jsem přišla do destilérky, tak jsem si nikdy nemyslela, že tam budu jediná žena, ale tak to doopravdy bylo. Byla jsem velmi mladá, drobná a hubená a všichni se podivovali, co tam asi tak budu dělat. Začala jsem pracovat se staršími muži, kteří tam pracovali už více než 30 let, a pravdou je, že se na mě dívali docela skrz prsty. Byla to ale jedna z nejlepších lekcí mého života.
Vasquezová si s českými novináři pěkně pohrála. Než odhalila novou láhev, vtipkovala a vtipkovala...
Jak jste si tedy získala mezi všemi těmi muži nějakou pozici?
Musíte mít znalosti technického procesu, který vám probíhá pod rukama. Být si jistý tím, co děláte a mít vášeň pro svou práci. Vždyť tohle je nejlepší způsob, jak si předávat znalosti – získávat od nich jejich zkušenosti a jim ukázat něco ze svých schopností. Dnes už to je jednodušší, v týmu už mám více žen a pro všechny okolo je to již něco normálního, nad čím se nepodivují. Tehdy to byl ale opravdu mužský svět, bez výjimek. I dnes ale znám vyjma sebe jen jednu master blenderku, jinak je to stále záležitost mužů. Všichni jsou ke mně ale už velmi přátelští a všude mě vítají.
Osobně jsem na svých cestách Guatemalu vnímal vždy jako zemi, kde muži hrají prim a ženy jsou tak trochu v pozadí. A to si ještě dost dobře neumím představit, jaké to bylo před těmi 30 lety. Jak dlouho vám tedy trvalo vydobýt si nějakou pozici?
Ale ano, ano. Vskutku to u nás takové je. Ale k vaší otázce – nastoupila jsem do firmy nejdříve jako kontrolorka kvality, ale už po roce mě nechali dělat směsi a pustili mě k výrobnímu procesu. V Guatemale prostě musíte být silná osobnost a být vytrvalí. Nic není hned a nic není zadarmo.
Guatemala je spíše známá jako země dobré čokolády a kávy. Mají tyto komodity blízko k dobrému rumu?
Vždy říkávám, že v jedné jediné sklenici rumu Zacapa je hodně z Guatemaly. Vzniká totiž na několika místech a pracuje na něm několik odlišných kultur. Cítit z něj můžete jak nóty kávy, tak i čokolády. Guatemala je krásná země a já se to snažím vnést i do svého rumu, na který dohlížím.
Spíše se ptám na to, jestli ráda kombinujete rum s čokoládou či třeba i kávou.
Ale jistě, sklenka rumu s kouskem hořké čokolády, která má aspoň 70 procent kakaa, to je hříšná kombinace. Já mám osobně ještě ráda koktejl, kam jde rum Zacapa, espresso a trochu cukrového sirupu. Přidáte led, proženete to šejkrem a skvělý koktejl je na světě.
Kdy je během dne vhodný čas degustovat rum? Dopoledne, odpoledne či večer?
Dopoledne a brzy odpoledne. Hlavní je, abyste neochutnával dříve než dvě hodiny po jídle.
Praha je prvním místem na světě, kde jste představila nový typ láhve, v níž se bude prodávat rum Zacapa Centenario 23. Ten je tím nejznámějším z vaší produkce. Proč právě v Praze?
Česká republika je pro nás neskutečný úkaz. Víte proč? Máte tu nejvyšší konzumaci našeho rumu na hlavu na celém světě. Mnozí vám to budou asi závidět, ale je to zasloužené.
A proč se láhev vůbec měnila? Byla to mezi prémiovými rumy poměrně snadno rozeznatelná ikona.
Jak postupoval čas, tak už jsme potřebovali trochu modernější vzezření láhve. Neberte to ale tak, že bychom se odkláněli od tradice, to ne. Chtěli jsme nějaké elegantnější tvary, trochu jsme upravili barvy a přidali na láhev ornament květu orchideje. Ale to hlavní, podle čeho jsou naše láhve rozlišitelné, tedy petate kroužek, vyrobený z palmového listí, jsme na láhvi nechali.
Věčně usměvavá Lorena Vasquezová v Praze
Co je na petate kroužku tak výjimečné?
Ono se to nezdá, ale hodně. Není vyráběný strojově, ale dělá se stále ještě tradičním způsobem – ručně. Mnoha místním ženám dává tento zdánlivě bezvýznamný designový doplněk na láhvi obživu.
Ve firmě pracujete tři desítky let, ale stále je z vás patrné neskutečné nadšení pro to, co děláte. Jaký je recept, aby byl člověk 30 let šťastný na svém pracovním místě?
Nesmíte se na to dívat jako na práci, ale jako na součást vašeho života. Já si dneska dám skleničku Zacapy. Dala jsem si ji včera a dám si ji i zítra. Ochutnávat rum – to je moje práce. A baví mě.
Může se Vám hodit na službě Zboží.cz:
.
