Článek
„Povinně jsme jezdili ke včelínu na zahradu, a to bylo za trest. Člověk včely skoro nenáviděl. A nakonec jsem u nich skončil,“ směje se muž, jenž se vyučil strojařině. Kromě několika týdnů se jí ale neživil. Brzy po škole totiž dostal 30 úlů od kamaráda svého dědy, který se už o včelstva starat nemohl.
Ti, co to dělali pro peníze, přežili dva, tři roky a skončili.
Zpočátku měl ze včel strach, naštěstí mu otec ukázal, jak s nimi má zacházet. „Udělal to chytře. Dal mi med, ať ho prodám. Najednou jsem viděl peníze, které jsem za něj utržil, a nadchlo mě to,“ přiznal Vraník, jenž ale upozornil, že včelařit pro peníze se nedá.
„Musí tam být láska ke včelám. Ti, co to dělali pro peníze, přežili dva, tři roky a skončili,“ říká.
Včelařit začal Vraník s o dva roky mladší manželkou Pavlou před 18 lety v Opavě. Jenže po čase potřebovali více místa nejen pro sebe, ale i včely. Nový domov našli před osmi lety ve Starých Oldřůvkách, místní části Budišova nad Budišovkou.
„Usoudili jsme, že kolem Opavy není včelí pastva dostatečná, protože se tam kácí lesy, zastavují plochy. Tady jsme to znali, rodiče tu měli chalupu, a řekli si, že to bude skvělé pro včely i pro nás,“ popsala Vraníková důvody stěhování na rodinnou farmu.
Krátké medobraní
Nyní rodina vlastní 350 včelstev a produkuje hlavně nektarové a medovicové medy. „Javory, hlohy, ovocné stromy, luční kvítí, lípy, maliníky a les,“ vyjmenovala, na čem všem se jejich včely pasou.
„Stalo se nám, že jsme měli i jedlový med. Ten je vzácný, povede se třeba jednou za 10 let. Je takový černý a má nazelenalou barvu,“ prozradila s tím, že kromě medu nabízí i výrobky z propolisu a včelího vosku.
Medová katastrofa. Včelaři dokonce musí své včely naopak krmit
Jak ale Vraník upozornil, doba, po kterou lze med získat, je krátká. „Zhruba tři měsíce v roce. První medobraní je na přelomu května a června, poslední koncem červencem, začátkem srpna,“ nastínil s tím, že med z pláství mohou vybírat jednou za tři, čtyři týdny.
Jedno včelstvo vyprodukuje v průměru 30 kilogramů medu za rok. Letos ale daly včely Vraníkům medu mnohem méně. „Bylo hodně deštivo a také chladno. Na některých stanovištích jsme dokonce nevytočili nic, oproti běžným letům jsme dohromady asi na polovině produkce,“ potvrdil informace včelařů, že letošní rok jim nepřál.
Uhradit ztráty jim nepomohou ani dotace, protože ty včelaři od státu takřka nedostávají. „Včelařství není klasické zemědělství. Děda říkával, že je to taková hospodárka ve vzduchu. Nikdy zkrátka nevíme, zda med bude a ani jaký,“ uzavřel včelař.
Může se vám hodit na Zboží.cz: