Jako dítě mě zavlekli do Británie, dělal jsem sluhu, prozradil olympijský vítěz

Devětatřicetiletý vytrvalostní běžec, kterému královna v roce 2017 udělila rytířský titul, uvedl, že jeho pravé jméno je Husajn Abdi Káhin. Jako Mohameda Faraha ho pojmenovali lidé, kteří s ním odletěli z Džibutska, kde po smrti otce pobýval spolu se svým dvojčetem.

Ve věku devíti let ho odtamtud odvezla žena, kterou předtím nikdy neviděl a která mu řekla, že ho odveze do Evropy za jeho příbuznými. Obstarala mu falešný pas na jméno „Mohamed Farah”.

Když přistáli v Británii, odvezla mladého kluka k sobě domů, kde vzala papír, na kterém měla napsané kontaktní údaje jeho příbuzných.

„Přímo přede mnou ho roztrhala a strčila do koše. V tu chvíli jsem věděl, že mám problém,” říká v dokumentu Farah.

Pro tuto ženu, jejíž jméno v dokumentu nezazní, musel následně pracovat jako domácí sluha, pokud nechtěl zemřít hlady. Jeho věznitelka mu údajně řekla: „Pokud chceš svoji rodinu ještě někdy vidět, nikomu nic neříkej.”

Prvních pár let mu jeho „britská rodina” vůbec nedovolovala chodit do školy, nastoupil až ve 12 letech. Jeho bývalá třídní učitelka v dokumentu vzpomíná, že do školy chodíval „neupravený a zanedbaný”, mluvil velmi špatně anglicky a byl „emocionálně a kulturně odcizené” dítě.

Jediné místo, kde Farah dokázal být sám sebou, byla atletická dráha. Po nějaké době se svěřil svému tělocvikáři a ten zavolal sociálku, která ho přemístila do jiné – somálské – rodiny.

Farahova manželka Tania uvedla, že rok před svatbou si uvědomila, že v partnerově příběhu „chybí spousta kousků”, a nakonec ho podrobila „vyčerpávajícímu výslechu” a on řekl pravdu.

Světově proslulý běžec v dokumentu přiznává, že se obává, aby se o něj nyní nezačaly zajímat imigrační úřady. Britské ministerstvo vnitra však v pondělí večer uvedlo, že Farah nebude čelit žádným důsledkům.

„Proti siru Moovi nebudou podniknuty žádné kroky a navrhovat opak by nebylo správné,” uvedl mluvčí ministerstva. Právníci Farahovi rovněž sdělili, že odebrání občanství je velmi nepravděpodobné, jelikož byl vykořisťován jako velmi mladý a následně příslušným úřadům sdělil, že se ve skutečnosti jmenuje jinak.

Odvyprávět svůj příběh na kameru se rozhodl proto, aby zpochybnil veřejné vnímání obchodování s lidmi a novodobé otroctví.

„Netušil jsem, že existuje tolik lidí, kteří procházejí přesně tím samým, čím jsem prošel já. To jen ukazuje, jaké jsem měl štěstí,” říká. „Co mě opravdu zachránilo, to, co mě odlišovalo, bylo to, že jsem mohl běhat,” vysvětluje Farah.

Dokument končí rozhovorem Faraha se skutečným Mohamedem Farahem, jehož identitu převzal při vstupu do Spojeného království. „Falešné” jméno, pod kterým ho poznaly miliony lidí po celém světě, bude ale běžec používat i nadále.