Článek
Nejvíce lavinových katastrof se v Česku odehrává právě v Krkonoších a Jeseníkách. K sesuvu laviny ale za určitých podmínek může dojít i v jiných oblastech. Lavinový preventista Pavel Cingr nás vyzvedl na parkovišti v Peci pod Sněžkou a na skútru dovezl až kousek nad Richtrovy boudy, do míst, kam bychom v zimním období autem vůbec nedojeli.
Na lavinovém cvičení psi místo skutečných obětí sesuvu laviny vyhledávají pod sněhem zahrabané figuranty.
Pro nás nevšední zážitek projížďky na skútru je pro Pavla Cingra i pro další členy horské služby běžným způsobem dopravy. Na prudkém zasněženém svahu, kam jsme dorazili, už lavinové cvičení probíhalo v plném proudu. Ti, kteří se nedostavili na skútru, použili jako dopravní prostředek lyže.
Pavel Cingr nám vysvětlil, že mezinárodní kurz, jehož jsme svědky, se zaměřuje zejména na kynologickou práci, tedy práci se psy. „Jsou tu kolegové ze Slovenska, Slovinska, Polska a Rakouska, spolu s téměř všemi psovody Horské služby České republiky. Psi cvičí vyhledávání lidí zasypaných sněhem. Společně s lavinovým přístrojem jsou tím nejrychlejším způsobem, jak lze člověka pod sněhem najít,“ objasňuje Pavel Cingr.
Pokud u sebe má zasypaná osoba lavinový přístroj, může ji druhý člověk se stejným vyhledávačem přesně lokalizovat.
Oběťmi sesuvů laviny se podle něj nejčastěji stávají lidé, kteří se pohybují ve volném terénu v rámci provozování populárních outdoorových aktivit. „V současné době je velký rozmach skialpinismu a po horách se ve volném terénu pohybuje větší množství lidí. Ne všichni jsou samozřejmě natolik vzdělaní, aby vyhodnotili lavinovou situaci a její riziko,“ říká Pavel Cingr a dodává, že loni Horská služba ČR zasahovala u čtyř lavinových nehod.
Poté, co jsme se na skútru přemístili do závětří, nám Pavel Cingr ukázal a popsal jednotlivé složky lavinové výbavy. Ta obsahuje lavinový vyhledávač, lavinovou lopatu a lavinovou sondu. Ideální je nosit spolu s ní při sobě i speciální lavinový batoh s airbagy. „Při zasažení lavinou se aktivuje nafouknutí velkých vaků, čímž se zvýší pravděpodobnost, že člověk zůstane na povrchu laviny,“ vysvětluje Pavel Cingr.
Díky airbagům umožňuje lavinový batoh člověku zasaženému sesuvem zůstat na povrchu laviny.
Aktivace airbagů na lavinovém batohu je ale prakticky jediným způsobem, jak si člověk zasažený lavinou může pomoci sám. „Pokud je to normální lavina, tak se v ní člověk nemůže hnout. Musí jen doufat, že ho ostatní najdou v co nejkratší době,“ líčí Pavel Cingr.
Hledání zasypaného je přitom závod s časem. Prvních 15 minut pod lavinou přežije asi 90 procent lidí. Po půl hodině ale přežívá už pouhých 35 procent lidí a toto číslo se spolu s přibývajícími minutami nadále snižuje. Za tak krátkou dobu se horská služba na místo katastrofy stihne dostat jen stěží. Proto je důležité se v oblastech, kde lavina hrozí, nepohybovat sám.
Lavinového cvičení na Richtrových boudách se zúčastnilo 27 psovodů.
„Lavinovou výbavu při sobě musí nosit celá parta. Když kamaráda zasype lavina, lavinovým přístrojem ho lokalizujeme, sondou nasondujeme a lopatou vykopeme. Pokud bychom tyto věci neměli, lavinovou pomoc bychom nemohli vůbec poskytnout,“ uvádí Pavel Cingr.
Všichni, kteří se plánují v zimě pohybovat v otevřeném terénu, by si také měli předem zjistit stupeň lavinového nebezpečí. Mezinárodní škála lavinové nebezpečí označuje na škále od jedné do pěti. Jednička značí nebezpečí nízké, pětka naopak extrémně vysoké.
„Lavinové stupně vyhlašujeme v zimním období v Krkonoších a Jeseníkách každý den,“ objasňuje Pavel Cingr. „Nastat mohou všechny, ale pětku jsme tu ještě nikdy neměli.“