Článek
„Není to práce, je to vášeň, skutečná nemoc. Můžu jít spát v jedenáct večer, ale ve tři už jsem vzhůru a jdu na lanýže. Nedělám to pro peníze, mám to v sobě," vysvětluje za velmi časného jitra Giovanni. „Lanýž je nádherný, protože je tajemný. Nikdy nevíte, kde ho hledat. Nikdy," tvrdí.
Jeho devítiletá Dora je italský vodní pes, známý svou schopností vyhledávat lanýže. „Pro hledače lanýžů je pes nezbytný," usmívá se Giovanni. Tito psi jsou od malička cvičeni na vyhledávání, nejprve gorgonzoly pod zemí, pak pravých lanýžů. Když pes ucítí vůni houby, označí místo a rychle kmitá ocasem. Lanýž se ukrývá většinou deset až 30 centimetrů pod zemí. Pro psa to je především hra, která vyžaduje odměnu.
Giovanni začínal hledat lanýže se svým dědečkem ve čtrnácti letech, nejprve proto, aby měli co jíst, pak pro peníze. „Už padesát let hledám lanýže, znám všechna místa, kde rostou," chlubí se Giovanni, ale svá tajná "místečka" ani za nic neprozradí.
Kdysi se lanýže hojně vyskytovaly, ale kvůli znečištění ovzduší nyní rostou méně. Úřady proto poskytly 50 000 eur (1,35 miliónu Kč) na záchranu ojedinělého ekosystému, kde se v regionu lanýže vyskytují.
„Bezprostřední nebezpečí nehrozí, ale je třeba čistit pozemky a očkovat je houbou," uvádí prezident Národního centra pro studium lanýžů Antonio Degiacomi. V Itálii je celkem 200 000 lanýžáren, kde rostou různé druhy houby, z toho 4000 je v Piemontu, kde leží Alba. Už 86 let se v tomto městě s 30 000 obyvateli každoročně koná veletrh bílých lanýžů, který přitahuje tisíce návštěvníků, včetně cizinců.
Letos se cena bílého lanýže z Alby pohybuje mezi 3000 a 4000 eury (80 000 až 100 000 Kč) za jeden kilogram. Veletrh potrvá až do 27. listopadu. „Jeho zvláštností je nesrovnatelná lehkost aromatu a elegance," uvádí Matteo Baronetto, šéf restaurace Del Cambio v Turíně. „Lanýž je jako víno, každá oblast má svou vůni a albský lanýž je nejvíce voňavý," ujišťuje Sacchetto.
Čím je chladněji, tím je lanýž lepší
V Piemontu trvá sezóna lanýžů od 21. září do 31. ledna. Houba tvořená z 82 procent vodou potřebuje déšť a chlad. „Čím je chladněji, tím je lanýž lepší," říká Sacchetto.
V Itálii se vyskytuje 25 druhů lanýžů, které zemi ročně přinášejí na 400 miliónů eur (deset miliard Kč). A 99 procent kvalitních bílých lanýžů, které se ve světě prodávají, pochází z Apeninského poloostrova.
Lanýže a jejich vyhledávání jsou velkou tradicí a v rodinách se o tom uchovávají různá tajemství. Itálie požádala, aby tato kultura byla zanesena na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Odůvodnila to tím, že lanýž je kromě své nedozírné hodnoty symbolem vztahů mezi člověkem, přírodou, zvířaty a tradicí.