I pod Beskydami mohou dozrát kvalitní hrozny

„Révu vinnou jsem začal pěstovat v podstatě už jako kluk. To jsem měl pár keříků, tehdy samozřejmě kvůli hroznům k jídlu,“ zavzpomínal vinař z Palkovic. A protože na révu vinnou myslel i poté, co získal výuční list, rozhodl se ke studiu na vinařské škole v jihomoravských Valticích. „Jsem takový selský zadek, tak jsem si řekl, že se za vínem stěhovat nikam nebudu, a nastěhoval jsem si vinohrad sem,“ tvrdí.

Vinou révu vysazuje postupně. „Začínal jsem s pár keři, a přisazoval další a další. Dnes na ploše tří desetin hektaru mám 750 keřů,“ nastínil Pavlíček s tím, že dohromady má vysazeny tři desítky odrůd, z toho některé jen po pár keřících. „Baví mě sbírat a zkoušet nové i starší odrůdy, ale protože ty starší nejsou tak odolné proti chorobám, tak více zastoupené mám ty novější, jmenovitě Hibernal, Solaris, Cabernet Cortis, Rinot, Muscaris a další.“

Leckoho možná napadne, že vinná réva nemá pod Beskydami dobré podmínky ke svému růstu. S tím ale palkovický vinař nesouhlasí. „Máme odrůdy šlechtěné na odolnost. Třeba hibernal snese v zimě minus 27. Takže zimní mrazy nejsou problém, navíc zimy jsou teď teplejší, když mrzne k minus 15, tak je to skoro zázrak,“ poukázal Pavlíček, který vidí problémy spíše na jaře.

„Když vám mrzne zkraje května, když už je to narašené, tak to může být problém. Naštěstí jsem si už ověřil, že keře na kordónovém vedení, i když omrznou, tak obrazí a nějaké hrozny mají,“ popsal.

Za minus pro vinaře ze severu Moravy považuje také kratší vegetační dobu. „Je způsobena tím, že z jara je víc chladněji, přes léto máme sice horko, ale celkově jsou teploty nižší, a podzim je zase kratší, protože podzimní mrazy přichází zpravidla dřív. Oproti jižní Moravě tak sklízíme asi o 14 dní později,“ sdělil Pavlíček.

Upozornil, že vinné révě pod Beskydami nesvědčí ani výkyvy letního počasí. „Máte třeba 15 stupňů a týden deštivo a pak najednou vyskočí teplota na pětatřicet. Takové skoky keř hůř snáší,“ řekl a dodal, že rizikem jsou stejně jako jinde kroupy a bouřky. Na rozdíl od špačků. „Ti přilétávají až koncem září. Naštěstí se tady drží myši i hraboši, a kvůli nim je tu zase dost poštolek, které odhánějí také špačky.“

Pavlíček přiznal, že výroba vína je pro něj srdeční záležitost. „Začínal jsem od nuly, neměl žádné vybavení, žádný vinohrad. Všechno jsem musel vysadit, zbudovat opěrné konstrukce, nakoupit mechanizaci do vinohradu a pak nádoby, lisy, mlýnek do sklepa. Byla to docela velká investice,“ poznamenal muž, který pracuje coby mistr zeleně v technických službách v nedalekém Frýdku-Místku.

To, že výrobu vína nemá Pavlíček kvůli obživě, dokazuje i to, kolik litrů bílého či červeného moku vyprodukuje. Loni to bylo kolem 500 litrů, což považuje za úspěch. „Jedna věc je vypěstovat krásný, zdravý, zralý hrozen a druhá vyrobit z něj pitelné víno,“ připomněl vinař, jenž vyrábí víno už jedenáctým rokem. Ochutnat ho však mohou v podstatě pouze návštěvníci palkovických dožínek a vinobraní.

„Když si mě někdo najde, tak pár lahví bych na prodej měl, ale v podstatě je zbytek k osobní konzumaci,“ pousmál se muž, který vinaře z jihu Moravy nebo Čech nevnímá jako konkurenci. „Kdo do toho vidí, tak ví, kolik je za tím práce. Pěstování hroznů a výroba vína se dělají převážně srdcem. Člověk musí být srdcař, musí ho to bavit, protože ta ekonomika není taková, aby to byl zlatý důl. A kdo to dělá srdcem, tak je pro to zapálený, a tím pádem mám kolegy všude,“ uzavřel Pavlíček.